V tyhlety zbrusu novy prepravce (anglicky "pet taxi") si me panicka privezla dom. Pak me strcila do fialove klece, kde se na me za chvili prisel podivat kocour. Dlouho se nas bala k sobe pustit, ale ja jsem se v jejim pokoji nudila, az me nakonec do toho obyvaku ke Kitty pustila. Tam jsem se konecne poradne vyradila. Skacu strestene do vejsky a beham cik cak, aby panicka videla, ze tam me to opravdu bavi.
A kocour? Prosim vas. Takovej straspytel. No boji se me, jak cert krize :-D Fakticky! Ja si ho nevsimam. Hledim si svyho cmuchani a hopsani. On porad kouka, kde jsem, ale kdyz se k nemu trosicku priblizim, zacne couvat. Vetsinu doby, co si hraju v obyvaku, je Kitty zalezly ve svem cervenem domecku. Mne se ten domecek taky libi, tak mu tam nekdy vlezu. A kdyz jsme tam oba, kocour je na infarkt. Asi se boji, ze ho sezeru. Pritom jsem oproti nemu tak malicka a navic holka:-)
Kocour si se mnou nevi rady a panicka taky ne. Pry zlobim. Nechodim na zachudek. Nepiju z napajecky. Zeru nepozivatelne veci jako napr. koberec nebo rucnik. V noci radim jak blazen. Nenecham se chovat - drapu a melu se. A buh vi co jeste.
A priste vam povim, jak jim zdrave.