Konecne mi pripojili pocitac k internetu. Pred dvema dny jsem mluvila s nasima na Skypu a tak jsme museli internetovy kabel pripojit k manzelovu mini pocitaci. Oni totiz nemaji jak mikrofon, tak ani bezdratovej internet. A ten "baby computer" ma mikrak vbudovanej, ale zas nema klavesnici, jenom takovy mini tlacitka, takze i prihlaseni do mailu na nem tvra pul hodiny.

Prave koukame na Repo Mana. Ja teda uz ne. Vzdala jsem to, kdyz se snazili projit letistni kontrolou a prestoze dokazali vochcat mistni skenery, neuvedomili si, ze si asi nekdo vsimne, ze holka krvaci jak krava a ze je tim padem do letadla nepustej. Boze! Jude Law hraje toho Repo Mana, neboli rypaka, jehoz ukolem je brat lidem nahradni organy, pokud za ne prestanou platit.

Zase jsem dostala pokutu! Puvodne jsem ale byla nasrana kvuli necemu jinymu. Sla jsem v patek ke kadernici, kde jsem vyplazla 150 dolaru! Nechala jsem si udelat medovy melirek, stravila jsem tam tri hodiny a mela jsem to krasny. Dneska jsem si umyla hlavu a zas vypadam jak debilni ovce. Vypadam, jak kdybych vypadla z krepovaciho stroje a budu tak vypadat az do konce roku. Protoze ke kadernici pujdu zas az pred cestou do CR.

Tak už za dva týdny letíme do Turecka! A nejen to. V práci mi povolili dovolenou na leden. Poletím do Prahy! Letenku už mám koupenou a budu tam celý měsíc!

Po žních jedem k Turkovi... Já ani nevím, kdy končej žně, ale v srpnu letíme na tři týdny do Turecka, takže otázka je, co teď s Lufou. Já vím, že mi tu budete psát, že bych ji mohla svěřit ňáký kamarádce a mít to zadarmo. Jenomže to není jen tak. Normální člověk nemá vůbec tušení, co takový králík potřebuje. Představujou si to jako křečka, že bude celý den v kleci a jednou denně se jí dá voda a žrádlo.

Včera jsem neměla slov, ale zato jsem měla na krajíčku. Šla jsem do koupelny, ale z oka nic neukáplo. Večer už jsem si  připadala "jen” jako kretén. Dnes jsem povýšila na hovado boží.

Mela jsem desnou nocni murou. Ja nocni mury nemivam, takze by asi kazda byla desna. Zacalo to tak, ze jsem prisla do prace a zjistila jsem, ze jsem si zapomnela takovou tu kartikcu na otvirani dveri. Recepcni me teda nak pustila dovnitr, ale musela jsem to jit nahlasit sefovy. Ta rekla, ze musim prvni pulhodinu pracovat zdarma a pak mam prijet v sobotu a ukazat ji, ze tu karticku mam. To jsem teda byla dost nastvana. V sobotu a jen na otocku?! Navic jsme se meli o vikendu stehovat. No ale sla jsem teda makat. V tom snu jsem mela nejakym zazrakem vlastni kancl.

Prinasim zpravodajstvi z balkonu. Nejlip se dari te cerne ruzi. Je desne happy a ma porad novy "kvety". Cokoladovnik na tom taky neni spatne.

Jestli vsechno dobre dopadne, tak v patek dostaneme klice od naseho noveho baracku.