Na navsteve

Mam takovou nemoc: Co muzes udelat dnes, klidne odloz na zitrek, a co neudelas ani na popopo...zitri (tady si davam dost rezervu), na to se vyprdni. Delam to i se psanim. Porad v hlave nosim, o cem bych chtela napsat, ale jak temata pribyvaji, clovek si pamatuje min a min, a uz o tom ani pak nema cenu psat. Pritom me psani bavi, jen mam problem se k tomu dokopat. Sednout si k pocitaci, otevrit Word a zacit psat. Zni to tak snadno a ono sednout si k pocitaci je opravdu snadne, ale potom tech lakadel, co je na internetu. Proste se k necemu dokopat. Muj zivot sestava z dokopavani se. Dneska jsem se dokopala k vyrobe darkovych poukazu pro sestru. Hura! Pak jsem se dokopala k umyti nadobi, prani, povleceni postele a uklizeni dvou hor obleceni. Ale to jen diky tomu, ze jsem byla pozvana na veceri. Tim se mi zlepsila nalada a dodalo mi to trochu elanu.

Sli jsme do tzv. zdrave - alias kralici - restaurace. Mehmet mel kupony 1 + 1 zdarma. Je tam salatovy bar, kde si postupne nandavate, az mate na taliri horu. Kdyz ono to vsecko vypada tak hezky... Ale nejsem zadnej kralik. Co si budem povidat. Nejsem ani vegetarian, ani milovnik zdrave vyzivy. A u tepleho baru si muzete nalozit testoviny, polevky a podobne ptakoviny. No a Claudie bude na tu turectinu chodit se mnou. Vim, ze jsem divna, ale moc nadsena nejsem. Bojim se, ze mi to treba nepujde a ona pak bude vsude vykladat, jaka jsem tupa brzda. Doufejme, ze se moje utajena genialita konecne odtajni, a na turectine budu (i nadale :-)) skorovat .

Jak Mehmet a Claudie byli na navsteve u nas, my byli minuly tyden u nich. To slovo navsteva je mysleno trochu s humornym podtonem. Proste jsme sli k nim. Protoze u nas doma (v CR) vypadaji navstevy tak, ze se dve hodinky hovori v obyvaku a pak se dalsi dve hodinky opet hovori, ale to uz v kuchyni za doprovodu kavy, zakusku, babovky nebo chlebicku. Takze nechci, aby to vyznelo prave takhle. Kdyz jsem byla mlada, chodila jsem ke kamaradce, nikoli ke kamaradce na navstevu. A jelikoz stale mlada jsem, tak na navstevy navstevy zatim nechodim.

Hlavne jsme se u nich byli juknout na ten novej gauc. Jako by tomu nasemu z pr delevypad. Je svetlejsi, coz se mi libi vic, ale zase se hned zasere. Pohostili nas testovinovou veceri se salatem. Varil on. Chapete to? On! Ja to teda nechapu. Dobre to bylo. Trosku dietka, ale dobre. Manzel toho sned tri talire. Po prvnim filmu nasledoval dezert. Meli jsme kupovanej apple pie, takze zadna mnamka, nybrz fujka. Mama se me ptala, jestli to je nakej americkej zvyk, zvat lidi na veceri a na film. Zacala jsem s tim ja, a prislo mi to uplne normalni. Kazdej, at si dela co ho bavi, ne?

Ted uz jdu spat. Diky bohu, ze tu turectinu nemam hned rano, ale az od dvou. V byte vedle nas to ale hluci, tak doufam, ze na ne nebudu muset busit. Protoze preci kazdej civilizovanej clovek vi, ze kdyz tluce a nekdo na nej zatluce, ze na nej tluce proto, aby netlouk. Nekdy mivam silne tendence k nasili na nekom, kdo v noci dela bordel. Nikdy nezapomu na jednu prekrasnou scenku u nas v Praze na sidlisti. Bylo asi tak 7:15 rano a pod protejsi balkon prijelo auto, ktere zacalo nepretrzite troubit. On totiz tatinek troubil na synka, at uz konecne vyleze z baraku, at muzou jet do skoly. No a synek nesel a nesel. Kdyz uz konecne sel a uz byl u auta, z jineho balkonu vylezl pan a na kluka zarval: "To je tvuj tata v tom aute?”. Kluk odpovedel, ze ano. Pan na to: ”Tak mu vyrid, ze jestli jeste jednou zatroubi, hodim mu na to auto cihlu.”