Nevim, jak dlouho to vydržim. Bydlet u našich. Vadilo mi to už v deseti. Teď už to ale není jen o věčném vyptávání, otravování a ztrátě soukromí. Je to dost depresivní, když si uvědomím, že tady zkejsnu možná na furt. Nemám kam jinam jít a nevím, jestli se to v dohledné době změní. Vyhlídky na zlepšení situace prostě nejsou.
Našla jsem moc hezký levný byt, ale když furt nemám tu práci, tak si můžu akorát tak představovat, jak bydlím sama. Vždycky když vidím nějaký ten inzerát, tak si to tam hned pomyslně začnu zařizovat. Jenomže ono se vůbec nic neděje a já už od pátku sedím v křesle ve svém pokoji a nudím se. Krátím si to sledováním Ajťáků a kontrolou svých emailových schránek. Doufám, že mi někdo napíše a najednou se změní svět. Z depresivních stavů mě dokáže vytáhnout leda tak sraz s kámoškama, ale jak já můžu někam chodit, když nemám peníze?
Přihlásila jsem se na brigádu jako delegátka do Turecka. Myslíte, že se mi ozvali? Ne! Ani na pohovor mě nepozvali. Co na tom, že anglicky umím perfektně a turecky líp než 99% lidí v ČR.
Nejlevnější je to za 390,- v Rande Motýl. 8. 5. je první volný termín, ale věková kategorie mužů je od 25ti do 35ti let. Co když tam budou samí pod 30? To bych pak radši šla 22.5., kde budou muži až do 44 let. Pak máme 15.5. Speed Dating za 590, kde budou muži do čtyřicítky. No ale nejvíc mě zaujalo rychlé randění na lodi. Taky za 590. Date Boat Prague zaručují dvacet mužů na dvacet žen. Takže výběr bude dobrý, ale zas tam bude konkurence. Termíny jsou 22. 4. a 6. 5.
Mám jít na tu loď? Jejich stránka vypadá nejlíp a myslím si, že to bude mezi cizinci známé, když nabízejí pouze seznamování pro anglicky mluvící. Ten duben ale už nestihnu. Samozřejmě nemám co na sebe. V obchodech nic nemaj a když už bych něco ucházejícího našla, tak je to zas předražené. Budu si tudíž muset něco objednat a to tady v Czechlandu trvá strašně dlouho. Proč to z Ostravy do Prahy trvá měsíc, když z New York do LA jsem to měla za čtyři dny?