V pondělí jsem byla v Drážďanech. Ovlivněna blogo-vlogo sférou vydala jsem se do Deutschlandu na nákupy. A musím říct, že jsem si výlet parádně užila.
Takovéto malé povyražení doporučuji všem ženám. Prolezte obchody, kupte si tohle a tamto, protože co si budem namlouvat, nás prostě nakupování baví. A když jsme v cizině, tak nepřepočítáváme a prachy neřešíme - to je pravidlo :-)
Normálně jedu jenom do práce, z práce, na nákup a do hospody. Pořád do kola stejná cesta, stejná místa. A já miluju, když jsem někdě, kde jsem ještě nebyla a v případě Drážďan někde, kde mají jiné obchody a i když některé stejné, tak zase trochu jiný sortiment.
Dobrodružství začalo ještě v Praze na nádraží. Měla jsem koupenou místenku do vagónu č. 256, jenomže vlak končil 255. Chvíli jsem lítala po peroně, ale tak co už, vlezla jsem do tý 255. Průvodčí pravila, že 256 nakonec nepřipojili a ať si prostě sednu někam jinam. Místo tam bylo, ale trošku voser stresovat se, že nastoupí někdo, kdo bude mít rezervaci místa, kde sedím. Moje rezervace ve vagonu 256 za 80 korun byla celkem na nic. Samozřejmě, že v Německu přistoupil pár, kterým jsem okupovala rezervované místo. Naštěstí o pár kupé dál bylo opět volné místo.
crime scene a pampelišková fontána
Víte, že v Drážďanech je nejhezčí mlékárna na světě? Tzv. Pfundova mlékárna založena roku 1880, která je celá obložená ručně malovanými obklady. Tam mířily moje kroky hned z nádraží. V mlékárně je zákaz focení!!! To mě teda naštvali. Prodávali tam sýry, marmelády, krémy... Hmmm, dala jsem si sklenici mléka za jedno euro. Procházela jsem se po mlékárně, upíjela studené mléko a přemýšlela, odkud by se dala ukořistit aspoň jedna fotka. Všude stály prodavačky s krátkými blonďatými vlasy a přísným výrazem nemčinářky. Napomínaly koho mohly. I já to schytala. Ale mám fotku!!!
Prošla bych si i něco víc z toho města, ale bylo vedro na padnutí, takže jsem se těšila na klimatizované obchody víc než obvykle.
Brutální nákupní zóna s několika budovami plnými obchodů je velice příhodně umístěna hned u hlavního nádraží. Najedla jsem se v Subwayi a šla směrem k Centru Galerie, abych začala od konce a postupně se sunula k nádraží. V Galerii jsem navštívila DM, kosmetiku KIKO, drogérii Muller a samozřejmě Primark. Primark je (na hovno) dle mého soudu super na oblečení pro děti, vychrtliny si tam taky najdou pěkné kousky (ale to všude) a mají tam nádherné prádlo (ovšem jen pro ženy s plochou hrudí). Já si zkoušela parádní králičí kombinézu, ale to jen z prdele. Takže teď už k tomu, co že jsem si to vlastně za ten celý den nakoupila.
Hitem a bombou celého "haulu" je skleněná ručně malovaná mísa vyrobená v Turecku! Nádhera a skvost. Když pomyslím na ty hodiny strávené na internetu při marném hledání něčeho takového... A ono to přitom na mě čekalo u našich německých bratří.
T.K.Maxx - mísa - 12,99 €
Dalším úlovkem, se kterým jsem hodně spokojená, je deštník. Takový malý už také sháním dost dlouho a tenhle navíc vypadá velice fešně.
Primark - deštník - 5 €
Nadále jsem se víceméně věnovala kosmetice. Potěšil mě stojan s dekorativkou Manhattan, protože ta už se u nás neprodává. Tam jsem ukořistila rtěnku, kterou se mi fotit nechce, páč by ta barva stejně neodpovídala realitě, takže tady máte odkaz. Pak jsem si ještě na ruku čárala rtěnky od Catrice, které se mi taky moc líbily, ale nedokázala jsem se rozhodnout, tak to nechávám na příští návštěvu, pokud nějaká ještě bude. Ale ukážu vám stíny. Ještě jsem ani jedny nevyzkoušela, ale přijde mi, že jsem si možná měla koupit jenom jedny. Buď paletku od Essence, nebo KIKO. Ale zas KIKO je mělo v akci. Jeden stín za 1,40 €, takže zadarmo, ne?
Muller - paletka Essence - 5,95 €
KIKO - jeden mono stín - 1,40 €
Takhle to vypadalo uvnitř v Centru Galerie a já debil úplně zapomněla na svého koníčka ve vytváření reportáží z nákupních centrech, takže pro vás víc fotek obchodů a celého prostranství nemám! Tak že bych jela za Primarkem ještě někam jinam? V Londýně jsem už byla, tak co třeba Vídeň? Nebo kde ještě je?
Ani zpáteční jízda vlakem se neobešla bez zážitku. V kupé bylo vedro, jenomže ono bylo vedro, tak mi to nepřišlo zas tak divný. Jenomže pak průvodčí oznámil, že v tom jednom vagóně nefunguje klima a že si můžeme přesednout. Já se hned přesunula a nejenomže tam byla parádní klima (až moc, jak zašlo slunce, byla kosa), ale nebyla tam kupé (nerada sedím s cizími lidmi v kupé). Když jsem šla na záchod, tak mi ani nikdo z tašky plné nákupů nic nevzal. Ale v Ústí nám oznámili, že došlo k poruše lokomotivy a nakonec jsme měli zpoždění 45 minut. Nic moc na to, že jsem jela na večer.
Na závěr snad jen řeknu, že jsem se všude domluvila anglicky. Že v Galerii jsou záchody, ale nevím, jak je to s placením. Stojí tam bába s miskou a když jsem se jí ptala, kolik to stojí, řekla, že 50 centů. Při druhé návštěve toalet v jiném patře jsem neplatila nic, protože přede mnou šly slečny, které bábu ignorovaly a ona jim nic neřekla. V tramvavajích není klimatizace (teda v tram č. 11 určitě ne, jinou jsem nejela), ale automat na lístky je krom skoro každé zastávky i přímo v tramvaji. Na nádraží jsem si všimla klasických schodů, které mají po straně jezdící pás na kufry.
A tenhle skvost jsem tam nemohla nechat :-)))
