Dnes jsem se probudila s myšlenkou, že by bylo fajn ohlédnout se zpět. Se Spojenými státy jsme se obšťastňovaly od roku 2006 do roku 2010. Přijde mi, že jsem rozdíly mezi Evropou a Amerikou moc neprožívala, takže ani tady na blogu moc zaznamenané nejsou. No ale podívejme se, co mě napadlo, když jsem na zemi svobody zavzpomínala teď - tři a půl roku po návratu na rodnou hroudu.

Jsem si myslela, jak to nepůjde. Myslela jsem si, jak to bude těžký, že vymyslím tak maximálně sedm pozitivních věcí. Jenomže mně se to v tý hlavě začalo hned rodit. Jako kdyby mi někdo pohnojil mozek. Muselo to ven a tak jsem to včera před spaním vysypala do bločku a tady to je v pořadí, jak mě to napadalo.

Důležité ovšem bylo odprostit se od záškodnických negativních dovětků typu: Umím anglicky, jen škoda, že umím jen jednu řeč. Nebo: Jsem oblíbená, ale stejně si nedokážu najít přítele.