John byl ted asi mesic na dovce na Filipinach a my jsme tu meli pre. O jednoho idiota min – hned se zilo lip. Vratil se ve stredu. Svoje ctyri kufry vystavil v obyvaku. V pokoji je totiz nema kam dat. Neprojdete se tam, aniz byste na neco slapli. Stokrat uz jsem se musela zminit, ze nam nedovoli poustet klimosku. Ten mesic, co tu nebyl, jsem klimatizovala ostosest. Jen ja, protoze ostatni blbecci si sice stezovali, ze je vedro, ale situaci se resit nejali. A ted mame po ptakach a po klimosce. V takovym horku se usina tezko. John si ale pojistil, ze proste neusnu. Sedel v kuchyni, mel pustenou hudbu a telefonoval. Mobil vyzvanel vzyvanecim tonem typu budik. Kdyz to Johnicek zvednul, nekolikrat do telefonu zazpival pisnicku, kterou si celou noc - do tri do rana - poustel porad dokola. Pak s tim clovekem na telefonu probiral, jaky vsecky holky na tech Filipinach potkal. Jedna se jmenovala Banana. To uz tady posloucham treti den. Podotykam, ze je mu uz pres ctyricet.
Abych se ale vratila k tomu netu. John si myslel, ze to spravi, kdyz bude vypojovat a zapojovat kabely do nekonecna. Kolem televize jsem rozestavela ruzny veci, aby se za ni Bunluv nedostala. John to v klidu vsecko odsunul, a jelikoz byla Lufa vypustena, hned tam hupsla. Chytla jsem ji u kabelu od internetu. Kabel je trosku procvakanej, ale ji se zaplatpambu nic nestalo. Johnovi se ale asi brzo neco stane. Rekla jsem mu, at ji nenecha chodit k tem kabelum a on na to jen "hm”. Pred chvili volal tomu nasemu poskytovali, ze nemame signal. Tak sem snad nekdo prileze a da to do poradku.
Snad jsem si toho kralika nemela porizovat. Vzdyt oni mi ho tu zabijou! Mela jsem si hezky pockat pet let, az budu mit tu Kartu, praci a byt.