Tak jsem vcera v noci ridila! Rychlosti 5 mil za hodinu jsem brazdila parkoviste. Prestoze byla noc, potkala jsem asi sest aut a navic si tam nejaci kluci hrali s micem. Takze to nebylo jen tak. Ucila jsem se parkovat a hlavne couvat, protoze to mi dela nejvetsi problemy. Vzdycky tocim tim volantem na opacnou stranou. V Americe se musi couvat s pravou rukou zaklenutou za spolujezdcovym sedadlem a hlavou vytocenou dozadu. Tudiz jsem se taky ucila, jak tocit volant pouze jednou (levou!) rukou. Manzel tvrdi, ze ridit se naucim za tri dny. Pry se jeste parkrat projedu po parkovisti a pak uz si budu schopna dojet na nakup. To jsem teda odmitla. Nejdriv zkusim dojet na to parkoviste, coz je nejakych 300 metru a pak se uvidi. Jestli prezijem nebo ne.
Prave jsem se vratila z pedikury. To mam za odmenu. Puvodne jsem si sice ted nehty chtela udelat sama a jit na pedikuru az pred odletem, ale zjistila jsem, ze nemam odlakovac, takze bylo jasno. Pani mi to udelala krasne. Taky jsem za to krasne zaplatila.
John se nam asi pred mesicem odstehoval. Vubec nic nerekl. Proste tu najednou nebyl a misto nej pribyla Jamie. Kocoura tu ale nechal, tak se staram i o nej. Lufus je rada, ze tu ma porad svyho nejlepsi kamose. Jamie nam na ta spinava pavucinova okna v obyvaku povesila pekne zaclony. Tudiz nam sem nepere tolik to slunce a nemame vyhled na nas prisernej cikanskej dvur. Zvirata maj ze zaclon druhy Vanoce a hrajou tam na schovku. Jon si chce poridit pejska, kteryho bude mit na zahrade, tak tam chce visit travu. Coz bude dobry pro Lufu, ze ji nebudu muset tahat do parku, aby se napasla travicky. Az ji bude jeden rok, chci ji zvykat na voditko J Budeme chodit (resp. hopsat) na zdravotni prochazky.
