elza: ahojky, mas krasny blog, a zajimalo me, jak na svuj blog dat treby ty hodiny atd...budu velice ráda, když mi to napises na muj blog. díky..
anuska: Uf, tady je každá rada drahá.jestli to správně chápu, ty absolutně ani neuvažuješ o žití v Turecku? ani to zkusit?:( Kdo by to byl řekl, že po dovolené, na kterou ses těšila, budete řešit toto... Přeju, ať přijdete co nejdřív k co nejmíň radikálnímu řešení *mala*
lucik*: Tak to je mi moc líto. Chápu, že v Turecku žít nechceš, asi bych tam taky nevydržela. Teď se asi zdá, že je to bezvýchodný, ale třeba časem najdete nějaké řešení... Přece jenom ještě nějaký ten rok zbývá, než dokončíš školu, ne? *mala*
sargo: Ech ech, zrovna Turecko...
Hele, vždyť to přeci nemusíte řešit hned? On sám říká, že ještě pár let v Americe jo, tak počkejte minimálně pár týdnů, ale raději měsíců, než opadnou ty největší emoce. Řešení se kolikrát ukáže ze směrů nečekaných... A i kdyby ne, je to vždycky lepší řešit v klidu a odleželé...
empress: V Turecku se nedomluvíš anglicky? Mohla bys tam potom dělat třeba delegátku nějaké české CK. Zkusila bych ho přemluvit k tý ČR. Aby to aspoň zkusil a pak by viděl - takhle bych to přivedla.
A jeho rodina by se nepřestěhovala do USA?
Tý jo, já bych ho v týhle chvíli asi nenáviděla! A na druhou stranu bych ho chápala. Měla bych v sobě takovýhle obrovský rozpor. To by se se mnou jako klidně rozloučil, jen aby moh žít v Turecku? Přitom já sama vím už teď, že až mě budou rodiče potřebovat, taky se vrátím do Prahy (já vím, to vlastně není žádný problém, když je tu vzdálenost 150 km)...
femme®bonzuje.cz: Nevim ani co napsat, veskere rady jsou tady drahe. Velice se mne ten clanek dotknul. Preju ti at to dopadne co nejlepe!
valach-ostrawski: Tohle se nebude líbit, ale já už jsem takový milý chlapec - zabal to rychle, protože ztrácíš zbytečně čas. Pro tebe je Turecko naprosto odlišné kulturní prostředí, budou tísíce a tisíce věcí, které nebudeš schopna pochopit prostě proto, že´s tam nevyrostla. To samé platí pro něj v případě života v ČR. A to můžeš být jedině ráda, že není islamista (nebo se něco změnilo?). Pár souvislostí k tématu: http://www.super.cz/clanek/41287-kdyz-on-je-cizinec.html
lvice: Dekuji vsem za komentare. Mne by Turecko jako takove nevadilo. Jde mi spis tak nejak obecne o to, ze si neumim predstavit zit v zemi, jejiz jazyk neovladam.
eithne: Jestli by manžel počkal, než si doděláš školu, měla bys ještě pár let na to, aby ses turecky naučila, jestli ti jde opravdu jen o ten jazyk. V Americe se určitě kurzy sehnat dají, ne? Nestálo by to za úvahu - a za vyzkoušení?
editt: Jak už Ti tady někteří radili: já bych to "nechala uležet". Nechat opadnout emoce. S odstupem času se na to třeba budete dívat úplně jinak a najdete rozumný řešení
lvice: Zase brecim. A vcera taky. Ty emoce tady budou furt. Manzel to proste mysli vazne. Na turectinu jsem chodila - je hrozne tezka. Fakt to tady asi nema moc cenu protahovat a ztracet drahocenny roky zivota.
valach-ostrawski: Vy máte s manželem teď víceméně bezkonfliktní vztah proto, že žijete na neutrálním území. Pokud se vrátíte ke kterémukoli z vás "domů", vztah skončí v troskách - rozdíl v kulturách je propastný. Ledaže by ses rozhodla si v Turecku obléknout hidžáb, přijmout "pravou víru" a jako správná konvertitka rodit děti a držet hubu zavřená v domě. Ani turečtinu možná nebudeš potřebovat, protože tam stejně do ničeho nebudeš moci mluvit. No a nikde není psáno, že bys nakonec v Turkistánu takhle nemohla dopadnout? Turecko už dávno není zemí Kemala Atatürka, právě naopak.
Uvědom si, že čas letí a najít nového partnera a uplatnění zas tak jednoduché s přibývajícími lety nebude ani v Českých zemích. A kdo čeká na rozvedenou reemigrantku? Která vlastně vůbec nic neumí?
Když to zabalíš hned, získáš čas. A nakonec všechno přebolí.
lvice: Hele, kdo rika, ze nic neumim?
Je pravda, ze s Tureckem se to horsi, ale to porad neznamena, ze se ze vsech najednou stanou muslimove. Manzel muslim neni a ani jeho rodina ne. Ty si fakt myslis, ze tam chodi vsechny zeny zahalene, ze jsou vsechny v domacnosti a jen rodi deti? No klidne si to mysli dal...
valach-ostrawski: Stanou, budou donuceni, je to jen otázka krátkého času. Četlas někdy Korán? Doporučuji.
sargo: Valach ví ze svého zahradního domku všechno nejlíp, protože čte ty správné věci a kouká na ty správné pořady v televizi. (Jestli je to i něco jiného než Blesk a zprávy na Nově, tak zjevně zbytečně, k takovému světonázoru by to stačilo bohatě.) *smich*
kobliha: Uf, taky to nemáš jednoduchý :( Asi bych to nechala uležet a počkala bych pár měsíců (let). Teď jsou tam dozvuky dovolené a emoce jsou navrchu. Asi bych neuměla žít v Turecku, i když máme na Blízkém východě pár kamarádů. Je to těžký...
márinka: Přece se nerozvedete když se máte rádi. Co by dělal on, kdybys to ty myslela vážně s tim, že chceš domů? Nebylo by pro vás nejlepší v tej americe zůstat? Já bych to s tim rozcházenim tak nehnala. Stejně se na to stěhování nechystá hned a kdoví, třeba za pár let bude všechno úplně jinak a jemu se domů ani chtít nebude. Ale nejsem žádnej odborník přes vztahy tak nevim. Sama nevim co bych na tvym místě dělala.