Obyčejný den nepracujícího

Poslední dobou se mě pořád někdo ptá, co jako celý dny dělám. Školu mám dvakrát týdně a navíc jen dopoledne, do práce jdu maximálně jednou za týden. Normální pracující člověk si musí myslet, že se snad 24 hodin denně kopu do prdele. Ale kdepak, já se nenudím. Přesto nikomu moc nedokážu vysvětlit, co teda jako dělám. Jsem na netu, bloguju, odepisuju na emaily, jsem na Skypu, peru, dělám úkoly do školy, nakupuju. No prostě něco dělám. Jenomže takováhle odpověď je nedostačující a já pak vypadám jak debil. Prostě mě nikdy nenapadne nic konkrétnějšího. No a tak jsem se rozhodla, že (vám) popíšu jeden takový typický den. Třeba dnešek. 12. listopadu 2010. Pátek.

8:00 Vstávám. Chtěla jsem napsat "budíček", ale já už si budíka nenastavila aspoň 150 let. Mám nějakou nadpřirozenou schopnost a ať už potřebuju vstát v šest nebo v osm (nebo prostě kdykoli), budíka nenastavuju.

Zapnula jsem počítač, vypustila králíky, poklidila jim v klecích, vyměnila vodu. Pak jsem začala u počítače snídat. Včera jsme s kámoškou upekly bábovku, takže jsem taky jednou výjimečně měla snídani. Já totiž neumím snídat. Nic z těch snídaňovejch věcí mi nechutná a tak se ráno akorát napiju nebo si dám ňákej mini jogurt či banán.

Trošku jsem poklidila, protože mi na devátou měla přijít uklízečka. Jo, slyšely jste dobře a neposerte se. Uklízečky jsem tu měla prvně už v září. Přišly dvě. Teď jsem zkusila jinou firmu a přišla jen jedna a ta teda byla mnohem sympatičtější než tamty. Samozřejmě se vždycky jednalo o hispánky. Tahleta se jmenovala Sára a dokonce mi i vydrhla troubu. Že prej jsem teď připravená na Díkuvzdání. Taky umyla balkonový dveře, což tamty neudělaly, přestože jsem je o to žádala. Ale nejvíc si cením toho, že z koberce odstranila fleky od moči. Abušák je ještě malinkej, takže není úplně vzornej. Na dvou místech mu to trošičku ukáplo. Bylo to fakt jen pár teček. Nemyslete si zas, že tu žijem v chcankách!

9:00 Oblíkla jsem se a přesně v devět tu byla uklízečka. Ukázala jsem jí, co a jak, a chystala jsem se k odchodu.

Já to vůbec nikomu nemůžu říct. Že jsem tu měla uklízečku.

Polovina mejch kámošek bydlí s rodičema a úklid neřeší a druhá poloviná má svoji vlastní rodinu a slovo uklízečka považuje za výraz ze slovníku sci-fi. Jsou z nich mašiny na děti, jídlo a načančanej byteček.

9:10 Vyrážím z baráku.

9:15 – 9:35 Jsem v bance. Vybírám si peníze pro uklízečku. Vybírám si hotovost, abych byla připravená na ségru. A vybírám si čtvrťáky, abych mohla prát.

10:30 Jsem objednaná na trvalou na řasy. Jo, trvalá na řasy. Neposírat se, prosím :-) Koupila jsem si kupón, takže mě to vyšlo mnohem levnějc. Vždycky jsem byla na svoje řasy nasraná. Jsou takový nicatý. Teď už jsou teda lepší. Uvidíme zítra. Prej to má vydržet dva měsíce.

11:30 Jdu se objednat ke kadeřnici. Nemohla jsem se tam dovolat, tak jsem se tam rozhodla stavit osobně, neb to bylo stejně po cestě. Kadeřnice tam ale nebyla. Vypadalo to tam napůl jak na chalupě a na půl jak na zámku. Šmarjá. No taky na to mám kupón. Potřebuju se zbavit toho svýho odrostlýho melíru, kterej už mě nebaví. Chci střih a barvu. A do toho kadeřnictví se jde takovou bílou brankou, jak někam na statek. Pak jsem se jí dovolala a chtěla jsem se objednat na neděli, ale v neděli a pondělí nemaká. Zavolám jí v pondělí, protože v neděli přiletí ségra, tak teď budu mít velký plány.

12:00 Jsem doma a úklid je hotov. Vše zkontroluju, uklízečce vrazím 80 dolarů a rozloučíme se. Hned větrám. Je to tu hrozně cítit čistícíma prostředkama. Zároveň se musím svlíknout. Zas je hrozný vedro. Vypustím Lufinku. Abby je nadrženej uchylák a zůstává v kleci. Ohřeju si oběd, naleju Pepsi a pouštím Zoufalý manželky. Po obědě bych nejradši zalehla, ale ne, ne, ne. Den ještě neskončil.

12:20 Vypouštím Abušáka, aby se v tý kleci nezbláznil.

13:00 Jedu na poštu vyzvednout balík.

14:30 Jsem ve škole. Musím udělat úkol na počítače. Je to z Accessu a ten doma nemáme. Sice je to až na čtvrtek, ale chci to mít hotový, abych pak měla čas na ségru.

16:30 Jedu do mezinárodních potravin pro levné pamprlice pro králíky. Samozřejmě neskončilo jen u nich a nechala jsem tam 50 $.

17:30 Stavuju se u tý kámošky, u který jsem včera pekla bábovku. Zapomněla jsem tam sluneční brýle, tak si je vyzvedávám, neb jsem stejně byla v "neighbourhood".

18:00 Jsem doma. Vypouštím králíky, uklízím nákup a vařím si večeři. Budou těstovinky. Mezitím si vyzkouším oblečení, které jsem si objednala. To byl ten balík, který jsem si dnes vyzvedla. Zjišťuji, že nic moc. Oboje legíny si nechám, i když budou asi spíš na doma nebo třeba do letadla. Tričko by bylo fajnový, ale chtělo by to o jedno číslo větší. Druhé tričko je moc přiléhavé – to jsem nečekala. Chtěla jsem to mít jako tuniku k těm legínám. Ještě si při vaření prohlídnu katalog s hadrama, který pak vyhodím.

19:00 Pouštím Zoufalý manželky, večeřím a popíjím víno s kolou.

22:40 Mám dokoukaný tři díly Manželek a píšu na blog. Už jsem ale na konci, takže za chvíli, jen co nakrmím kraldy, půjdu do hajan.