U zubaka jsem totiz stravila hodinu a pul. Hned na zacatku mi byla polozena otazka: "Tak pred kolika lety jste byla u zubare naposled?”. Byla jsem v zari. Neco takoveho tu jeste neslyseli. K zubari se tu chodi teprve az se vam huba rozpada. Je to drahy no...
Zubar nemeckeho puvodu jmenem Joseph Zepf mi provedl hloubkove cisteni zubu – cesky termin by byl asi odstraneni zubniho kamene. Bylo to moje poprve, tak jsem si nechala udelat jen spodek J Hodinu si nechat stourak do dasni neni zadna sranda. Nejdriv na me pouzil elektricky sperhak, ktery musel po chvili nastavit na vyssi stupen, protoze dvacet let stary zubni kamen je previt. Pred ocima mi drzel trubicku, kterou mi odsaval sliny a krev, takze jsem celou dobu pozorovala, jak pekne se mi dari krvacet.
Horni patro si necham vystourat pristi pondeli. Prohlidka a odstraneni zubniho kamene ma byt s mym pojistenim zadarmo a ma se provadet dvakrat rocne. Jelikoz me byl tento zakrok proveden poprve za dvacet let, budu platit nejakych osmdesat dolaru. Jesteze ve stredu beru!
A proc prave pan Zepf? Ze "zubarstvi”, ktera mam po ceste – a ze jich je opravdu hodne – mi do oka padla jen dve. Ony totiz ty ordinace tu jsou vseljak vyzdobeny, aby ve velke konkurenci pritahly pozornost. A me prave neonove napisy, jako DentalVille nebo obri bobri s kartacky na zuby, odrazuji. A se habla espanol – to ze umeji spanelsky, s tim at na me nechodej. Takze jak uz jsem rekla, nasla jsem jen dve seriozne vyhlizejici ordinace. U nas na rohu je jedna, ktera na me pusobi zas az moc chladne, coz si vykladam jako ze tam bude draho. Tam jsem tedy nesla. Zepfovu ordinaci mam 10 minut od prace a ve znaku maji zub s vyrazem dsnaka se slunecnimi brylemi, ktery dzi laso nebo golfovou hul.