Za praci do Hollywoodu

Na jednom inzertnim webu, kam koukam nejcasteji, se porad dokola objevoval jeden inzerat. Kazdy den hledali nekoho na zadavani dat do pocitace pro kancelar v Hollywoodu. Mela bych za hodinu o celych padesat centu vic, nez jsem mela v te cestovce, a to se vyplati! Vcera to tam bylo zas a tak jsem si rekla, ze tam dnes tedy zajdu. Oni totiz vyzadovali pouze osobni navstevu. Telefonni cislo tam nebylo, pouze adresa. Byla jsem rada, ze se treba aspon hned dovim, jestli me berou nebo ne. A kdyby me vzali, mohla bych pak rikat, ze delam v Hollywoodu J

S zivotopisem v kabelce, a dokonalym mejkapem na ksichte, jsem zazvonila u onech dveri. Po dlouhem nic mi osoba bzucakem oznamila, ze pozice jiz byla obsazena. Samozrejme se mi po tak dlouhe ceste chtelo na WC. Zamirila jsem tedy do nejblizsiho fast foodu. Zrada – zachody byly na zeton, ktery dostanete pouze v pripade, ze si neco koupite. Dala jsem si stripsy ze sumce a hranolky. Posedela jsem tam dost dlouho na to, abych si udelala prehled o tom, co dnes nosi bezdomovci. Od vedlejsiho stolu se ke mne dostala zprava, ze nejakeho Andreho s peknymi vlasy propustili po osmi mesicich z basy J

Po vydatnem obede jsem se prosla po Hollywoodu (viz. fotky) a vylet jsem si prodlouzila jeste o prochazku po Ventura Boulevardu, o kterem se zminim priste. Kdyz uz jsem sotva pletla nohama, rozhodla jsem se, spolu s jednim bezdomovcem nasavajicim americkou okenu, pockat na autobus. Doma jsem padla do postele a oddala se odpoledni sieste.

Posilnena kvalitnim spankem jsem opet usedla k pocitaci. On tam ten inzerat na zadavani dat byl znovu! Co si o tom mam myslet? Ze by skryta kamera tocici lidi, co cekaji u bzucaku? Pockam si, az to prijde do kin a budu vymahat honorar.