Plyšáci v Praze - aktualizace!

Určitě si říkáte, co asi plyšáci dělají v Praze. Jak se mají a co papají :-) A hned si správně odpovíte, že když přežili let přes Atlantik, že už je ňáká Evropa nerozhazí.

V Praze se jim líbí. Ovšem přišli o ten pověstný americký luxus. Po pečlivém zkoumání, šmejdění a chroupání, se pražské ubykaci jali odebrati jednu hvězdičku. Přeci jenom Amerika je Amerika. V Los Angeles měli celý byt pro sebe. Klece měli vedle sebe, takže když panička nebyla doma, mohli vést hovory tváří v tvář a vyříkat si důležité věci z očí do očí. 

V americkém supermarketu bylo vždy dostatek zeleniny. Výběr byl asi tak desetkrát větší než v Praze. Pampelišky jsme papali po dvou a po celý rok. Tady tak nějak bez fantazie obměňujeme petrželku a celer řapíkatý a netrpělivě čekáme na jaro. Občas v obchodě urveme z mrkve nať a v poslední době jsme najeli i na kedlubnové listy a od včerejška se na nás z lednice směje čínské zelí. Celer řapíkatý kupuju v Globusu. Je hrozně dlouhý, takže se nevejde do lednice. Aktivně jsem ho v Globu hodila na váhu, když tam vždycky všichni všechno váží jak zběsilí. Ukrajinec u vah se mi vysmál, že celer se přece neváží. V Bille jsem zas měla úplně opačnou příhodu. Ve Státech se totiž ovoce a zelenina nikdy nikde neváží. Popadla jsem čínský zelí a položila u pokladny na pás. Když se dostalo pokladnímu pod ruku... No prostě byl nehorázně nasranej, dal mi najevo, že takovýho blba, co neváží zelí, v životě neviděl, a pravil: "No to jako musíte zvážit, nééé?!".

Je tady všude lino a nebo dlažba, takže to plyšákům, kteří mají plyšová i chodidélka, děsně klouže, a když to chtějí pořádně rozparádit a zazávodit si, tak dostávají smyky. V obýváku je sice po celé ploše koberec, ale tam zas mají z důvodu nadbytečného množství kabelů vstup zakázán. I podestýlka v záchůdcích je naprosto nevyhovující. A to pro ni panička jela speciálně do OBI. Bohužel tam uviděla krásné akvárko na rybičku betu, které se dá dát i na zeď, a teď má takové hloupé nápady, že až bude mít ten byt, že si tam pověsí rybu. Ovšem ode dneška testujeme podestýlku novou, která měla jednu úžásnou recenzi, a tak panička doufá, že to bude stát za to. Že už to u ni v pokoji nebude smrdět jak v pavilonu hrochů. Objednala rovnou 120 litrů a málem se ztrhala, jak to rvala těch pár schodů dolů do kočárkárny. A to víte, že jsme dostali dva obrovské pytle čerstvého sena? A ne z obchodu, ale přímo z louky. Takže je to bio seno :-)

Nejdřív jsem vyhrožovala, že na pekáč půjde Abušák. Ale teď už půjdou oba. Co ty mi tu v noci dělaj za rotyku! Holt noční živlové no. Abušák hryže a hryže a hryže mříže. Lufinka do toho vyhazuje kovovou misku do vzduchu. Buď na protest toho, že už tam nic nemá nebo naopak proto, že jí to nechutná. Ono však stačí, když se jen podrbe za uchem. Celá klec zařachtá. Abísek nechápe, že nemůže bejt s Lufou, když na ní furt skáče. Už brzy ale půjde na kastraci. Už vím kam. Pojedou spolu a nechám jim oběma ještě ostříhat drápky. Co je to 50,- v porovnání s 23 dolary, že? Panička si tam za tu cenu nechá ostříhat asi i svoje drápy ;-) Bylo by fajn, kdyby se Abís zklidnil a nechoval se jak dobytek. Holt do kastrace se nevyspim, ale to asi většina žen, že? :-)))

Klidně jsem sem zapomněla napsat ten hlavní důvod, proč půjde Lufina na pekáč. Jednou takhle v noci se totiž dostala ven z klece. Asi jsem jí to špatně zavřela nebo co. No a probudilo mě klapaní drápů po linu. Okamžitě jsem věděla, která bije. Chňapla jsem kabel od internetu. Na několika místech byl již krásně nahlodaný. No naštěstí mi internet furt jde. Lufa pak ke mně skočila na postel - snad abych ji pochválila nebo co!