Seznamuju se

To je zas prdel. Podala jsem si inzerát. Včera večer. Přišlo mi zatím asi osm odpovědí.

Říkám "asi", protože než jsem to začala počítat, tak už jsem některé smázla. Třeba nabídku do trojky. A nebo pána, co tam měl dvě fotky. Úplně totožné - stejná košile, stejný výraz. Jen na jedné měl ještě kravatu. Nevím, co to mělo jako znament. Že by snaha o dvojí look?

Snažila jsem se tam opravdu vystihnout sebe samu v těch nejpravdivějších barvách. Inzerát jsem si nejprve napsala ve Wordu a pak jsem ho nechala den odležet. Další den jsem ho postupně upravovala. Přídávala a mazala. Až uzrál. Nakonec mě ale naštvali, protože se mi na ten web vešla jen půlka. Jsem si říkala, že kdybych to udělala krapínek delší, tak už by z toho byl pěkný článek na blog.

Původně se můj inzerátek měl jmenovat "Hledám muže. Zn.: Jedině Švéda". Ve Švédsku je totiž krásná rovnoprávnost a muž si nedovolí od ženy očekávat například večeři. Tam jsou prý tak daleko, že vědí, že ženy se rodí s mozkem a ne s kuchařskou knihou v hlavě. No jo, ale to bych se nahledala, že jo? Tak jdu prostě po Češích, což musí být pro mé pravidelné čtenáře jistě šokující. Dokonce jsem ustoupila i od toho, že by to měl být veterinář ;-)

Píšu si teď s jedním, který je mi hodně sympatický. Byl to hned ten druhý, co mi napsal. Fotka mě sice neuchvátila, ale žádná zrůda to není. Měla bych konečně pochopit, že vzhled pro společné souznění a budoucnost není vůbec důležítý! Já taky nejsem žádná modelína.

Nejdřív jsem si ty inzeráty pročítala a usoudila jsem, že nikomu odpovídat nebudu. Radši si podám inzerát já sama a uvidím, kdo mě pochopí :-) Skoro všichni chlapi psali vesměs totéž. Jakože hledají ženu pro založení rodiny, že mají rádi procházky přírodou, jízdu na kole, divadlo. By se jeden poblil. Taky ráda chodím do divadla, ale když to napíše kluk, tak je to divný. A hlavně, že hledají štíhlou a aspoň trochu hezkou dívku. Kámošce říkám: "Všichni hledaj hezkou! Co si to vůbec dovolujou! Diskriminace!". A ona na to: "Taky přece nechceš ňákou zrůdu, ne?" Pravda, pravda :-D

No a tak si teda píšu s jedním o rok starším vysokoškolákem, který umí česky, odpovídá na všechno, co se ptám a dělí text do odstavců podle témat. A to je základ :-)

Kámošky mě od tohoto nápadu odrazovaly. Že na těch seznamkách jsou jen samí zoufalci nebo uchyláci. A že když už narazim na někoho, kdy by se mi líbil, tak tomu se zas nebudu líbit já. Já si zas myslim, že tim mailováním se lecos pozná. Nechci a určitě se nebudu scházet s každým jen trochu slušným. No na tu osobní schůzku se popravdě netěším vůbec. Myslím si ale, že já nejsem holka jen tak pro každýho a ten, kdo mi v tom mailu zůstane, tak tomu sláva.