Pohovor jsem mela ve dve a autobus mi jel v 12:58. Na zastavce jsem byla hezky o deset minut driv, ale uz asi takovych patnact minut nic nejelo. Kouknu na hodinky a vidim, ze je teprve dvanact, a ne jedna. Jeje, ja vyrazila o hodinu driv. Rozhodla jsem se tedy vydat se do videopujcovny. Filmy na vraceni jsem mela uz v kabelce. Kdyz jsem teda na ten pohovor jela uz doopravdy, zjistila jsem, ze je pul druhy! Nikoli pul jedny! Uaaa. Se potvrdilo, ze neumim hodiny.
Do filmove spolecnosti v Hollywoodu jsem dorazila s pulhodinovym zpozdenim. Nevzali me. Nechci, aby to vyznelo tak, ze me nevzali kvuli tomu zpozdeni. Samozrejme jsem zavolala, ze to casove nezvladam a chlapek mi pak rek, ze kdybych nezavolala, ani by si nevsim, ze jsem "late”.
Presto ten pohovor nepovazuju za ztratu casu. Videla jsem totiz tu nejkrasnejsi kancelar na svete. No jak z katalogu s nabytkem. Co s nabytkem! Jak z filmu to tam meli. Samozrejme jsem v takovy nadhere chtela delat. Ale je jedine dobre, ze me nevzali. Plat byl nizkej a nebyla tam zadna dovca ani zdravotni pojisteni.
Manzel sel v sobotu mimoradne do prace. Zapomnel si vsak klice jak od auta, tak od bytu. Odesel v 5:45 a tak se mi dozajista nebude nikdo divit, ze jsem spala jak zabita.
Zvonil, busil, volal mi, psal SMSky. Mne neprobudilo nic. Mobil jsem mela dole v kuchyni, ale ze ani ten zvonek... no byla jsem unavenaJ V naprostem zoufalstvi zacal hazet kaminky na okno. To me probudilo. V 6:30 jsem vstala a v klidku sla na zachod. Dole jsem pohladila Lufu a se zalepenym okem koukla na mobil. Bylo mi divne, ze mi tolikrat volal. Videla jsem tam i nejake SMSky, ale jak jsem porad napul spala, nedarilo se mi do nich dostat a precist si je. Pak jsem zas zaslechla zvuky, o kterych jsem porad nevedela, ze to jsou manzelovy kaminky. Podezirala jsem sousedy, ze zas delaji buh vi co. Sla jsem na balkon a pod nim manzel.