hablina: Proč ti chlapi považují nádobí ve dřezu za smrtelné nebezpečí, kterého se nemůžou dotknout?
jarmik: Neplatí univerzálně. Já osobně mám mytí nádobí jako domácí práci, která mi nevadí.
holkamodrooka*: u nas kdo vari, nemyje nadobi, takze ten drez vetsinou zustane na manzela a funguje nam to tak
ivana*: Jakozto zena v domacnosti delam vsecky domaci prace - varim, meju nadobi, peru atd. Problem je v tom, ze jsem v domacnosti nedobrovolne a tak i ty vsecky domaci prace delam nedobrovolne a nerada.
hablina: To je přesě ono - chlap si myslí, že ženská nemá doma co na práci, tak může dělat všechno. A když ženská začne chodit do práce, stejně všechny domácí práce zůstanou na ní.
sargo: Náhodou, není nutně - taťka má určitých pár věcí, které dělá, i když jsem v domácnosti, ačkoli na tom samozřejmě netrvám, když má té práce moc; a o co ho požádám, s tím mi bez problémů pomůže... A když jsem chodila do práce, dělal toho adekvátně víc. Nebylo to třeba nějak zvlášť domlouvat, vyvrbilo se to nějak samo bezbolestně. Prostě normálka, ne?
sargo: Já bych s chlapem, se kterým je třeba přít se o samozřejmé každodenní věci, asi nevydržela...