Slo o reklamu na Sony Ericsson. Nataceni probihalo pod vedenim svedskeho tymu. A koho to zajima, tak reziserem byl Johan Tholson a producentem Jonas Sorensson. Vychod slunce byl v 6:18 a zapad v 16:56 J Jsme dostali kazdej mailem takovou tabulku se vsema moznejma informacema, tak proto to vim. Mela jsem ale asi nakou kliku. Protoze v tom mailu stalo, ze nakonec budou potrebovat mene lidi nez puvodne mysleli. Ja jsem teda byla jedna z tech, co byli vybrany. A to nas tam bylo asi jen tricet! Netusim, podle jakejch kriterii si ty lidi vybirali, protoze mezi nama tam byly vseljaky ksichty. A nebo to bylo v tom, ze jsem odpovedela jako jedna z prvnich. Kdo vi. Kazdopadne tech odpovedi museli dostat tunu, protoze lidi tu jsou bez prace a kazdej si rad prividela takovymhle snadnym zpusobem.
Ukolem nas - komparzistu - bylo vytvorit typicky mestsky lid hemzici se kolem dvou ustrednich postav reklamy. Nejdriv se natacelo v centru, kde jsme ruzne ve skupinkach chodili po chodniku a prechazeli ulici. Pak nas odvezli na nedaleke nadrazi, kde jsme zas meli vytvorit nadrazni srumec. Vseljak jsme tam pochodovali ruznymi smery a nakonec jsme jeste jezdili nahoru a dolu po eskalatorech. Verte, neverte, trvalo to deset hodin. Vsechny sceny jsme museli delat xkrat a hodne casu taky zabralo to sestavovavani veskery techniky. Byli jsme rozdeleny na dve skupiny a ta druha pak jeste v nataceni pokracovala. Mne tech deset hodin docela stacilo, kdyz se veme, ze snad polovina toho casu bylo cekani.
Nejlepsi ale na celem dni bylo to, ze jsem se tam seznamila s Ceskou! No nahoda jak prase! Tak jsme tam trochu poklabosily a vymenily si cisla. Bydlime od sebe docela dost daleko a ani jedna neridime. Snad se nam nejak podari sejit. Uvidim.