Znamku dostaneme podle poctu bodu, ktere nasbirame za dochazku, zpravu ze cvicka, testicek a za dalsi veci, ktere zatim nevim, co jsou. A ja uz ztratila pet bodu, protoze jsem nebyla na prvni hodine :-/ Zpravu ze cvicka jsem ji poslala mailem, a kdyz jsem ji to rikala, tak vypadala stastne :-) Behem hodiny jsem pak zjistila, co vsechno jsem tam spatne vyspelovala a ze holicimu strojku na srst se nerika holici strojek. V nedeli nam to prinese oznamkovane, tak budu mit svoji prvni americkou znamku.
To psi kadernictvi je uplna veda. Neni to jenom, ze psa vykoupete, ostrihate a ucesete. Spada tam i holeni, strihani drapu, vytrhavani chlupu z usi, cisteni zubu. Clovek musi znat vsechny druhy srsti, jejich charakteristiky, pro jake psy jsou typicke a jakou peci takova srst vyzaduje. Pak tu mame celou skalu nuzek, kartacu a hrebenu plus dalsi nastroje, jako treba holici strojek a jaky stupen na jakou srst pouzit. Dale je potreba vedet, jak zvladnout vystraseneho nebo nervozniho psa, a ze se stenaty a starymi psy je to tezke. Stenatko chvili nepostoji a starsi pes vam tam muze umrit jenom proto, ze uz je stary. Uz se tesim, az budeme probirat strihy.
Kazdou nedeli teda mivame ctyrhodinove cvicko. V utery a ve ctvrtek mame teorii. Tuhle nedeli jsme meli dva psy. Ten prvni nam zabral tri hodiny, takze uz jsem nevidela, jak to dopadlo s tim druhym. Prvni byl knirac a druhy lhasa apso. Delame to v utulku, takze oba psi prisli ve zubozenem stavu. Oba jsme museli oholit, protoze misto kozichu uz meli spis jakesi dredy. Ja jsem koupala toho druheho – ale jen zada, bricho a zadni nohy, protoze pak uz me pekne bolely moje vlastni zada :-) Devadesatdevet procent prace odvedla Ashlei, neb to bylo nase prvni cvicko. Priste uz ale pry budeme delat vsechno sami. Nejvic se desim strihani drapu a strihani chlupu v obliceji, zejmena kolem oci.
Uz abych mela to auto. Vcera jsme se na to jeli zeptat toho mechanika a pry uz objednal tu soucastku, takze v patek. Co v patek, to nevim. Manzel rikal, ze to v patek jeste opravene nebude. Ze tam zas zajedem jenom na pokec. Ten debil tam to auto ma uz pul roku. Absolutne nechapu, proc to tam manzel vubec dava. Sice je to levne, ale clovek je pak rok bez auta. Ten utulek je na druhym konci udoli a me ta cesta neskutecne ubiji. Vcera mi to domu trvalo pres dve hodiny! (Aspon, ze jsem se odvezla tam.) Navic me ten ridic na zastavce nevidel a ja si cetla, takze jsem byla taky mimo. Kdyz jsem si ale vsimla, ze me "prejel”, zacala jsem zbesile mavat svymi studijnimi materialy, az zastavil, a ja jsem tam musela priklusat. Ve ctvrtek vecer jsem tam cekala, kdyz tu prede mnou zastavil zamestnanec mestske hromadne. Autobus se rozbil, nefunguji mu dvere, dozvedela jsem se. A ze pry me muze nekam hodit. Pozadala jsem ho, at me teda odveze na zastavku jednoho normalnejsiho busu – bylo to odtamtud asi jeden km. No nakonec me odvez az uplne domu. Zehnej mu buh!
Na tu psi kadernici potrebujete mit trpelivost, musite byt organizovani, systematicti, klidni a cistotni. S tim bych tedy problem nemela. Jen jsem nikdy nevlastnila psa, tak jsem dost v nevyhode. V nedeli budeme strihat. Ashlie jednou nekolikrat strihla knirace takovyma tema zubatyma nuzkama, takze to vypadalo, jakoze ho kousnul zralok. Tenkrat nastesti delala na veterine, tak ho tam hned zasili.