Jak provazim po LA

Od pondelka tu mam manzelovu sestru, tak si hraju na turistickou pruvodkyni. Ted jsem je teda vyhnala na brusleni a do kina na Transformatory, abych si taky trochu zablogovalala, ale nejdriv jsem si na hodinku schrupla. To neni jen tak, delat zaroven pruvodkyni, ridicku, kucharku, pokojskou a ja nevim, co jeste. Taky si stale hledam praci, takze i tomu je potreba venovat trochu casu. Ale jak rikam ja – clovek si vzdycky najde cas na to, na co chce.

V utery jsem ji ukazala Hollywood, ve stredu centrum, ve ctvrtek jsem si dala voraz v podobe navstevy imigracniho, nakupovani (v nakupnim centru jsem byla jeste pred otviraci dobou, tak bylo zajimavy sledovat, jak to tam vsechno pomalu zacalo ozivat) a navstevy kamaradky, a v patek byl svatek, tak to uz jsme vsichni tri jeli do Santa Monici, kde jsme se projeli na horske draze. Svagrova si z horske drahy odveze neco typicky americkeho – fotku nas vsech pri zbesile jizde. Tu fotku jsem teda chtela hlavne ja no. Tak ji mame – predrazenou, presvicenou, ale aspon jsme nemuseli kupovat dve nebo tri, neb mame skener. Predtim jsme byli na obede v "all you can eat”, a voni si pak jeste na ty plazi dali parek v rohliku a hranolky.

Svagrovi je sestnact let, takze jsem nevedela, co od takovy pubertacky cekat. Naposledy jsem ji videla pred sesti lety, cili kdyz ji bylo deset. Tehda jsem ji dala plysoveho medu. Ona si ho sem privezla a stale vypada jako novy (byl a je snehobily). Taky si privezla koleckove brusle, obrovsky sampon a krem Dove, rucniky, tasku na plaz, backory ala oslik... Aspon ze lozni pradlo nechala doma. Na druhe strane prijela bez slunecnich bryli a bez fotaku. Takze mym dalsim dzobem je fotografovani.

Ale vychazime dobre. Uz si me pridala mezi pratele na Facebooku :-) Taky meje nadobi a sama se dokaze zabavit na cely den. Ve volnych chvilich se uci matiku!!! Jinak tady ale porad rve Nintendo Wii, nebo je na pocitaci, tudiz se k blogovani nedostanu, i kdyz jsme doma. Si leda tak zkontroluju maily, Facebook a blogy, ale k psani potrebuju absolutni klid. A taky mluvi anglicky. Skoro porad, nejenom kdyz mluvi se mnou.

Tady mate par fotek z centra a ze Santa Monici. Nefotila jsem moc, protoze uz jsem tam stejne byla stokrat a nic se nezmenilo. Ale v tom downtownu jsem si koupila ceske koralky! Tak to byl takovy muj maly zazitek.