Kdyz jsme vlezly do auta, tak se me ptala, jak se jeji bratr dostal do prace. Vubec nevedela, ze mame dve auta. Ani nevi, jaky ma stesti, ze jsem si konecne udelala ten ridicak. V tom vedru bychom tu brzo posly, kdybychom to zkousely s MHD. Muzu vam to tu omylat stokrat, ale to si proste nedovedete predstavit, jaky to tu je ve skutecnosti. Bez auta muzete zit, ale jan tak napolovic. Thajsky se napolivic rekne กองหลัง a hebrejsky חֲצִי :-))) Predstavte si, ze vam je treba sedmnact, a v takovymhle veku vlastni auto asi nemate, ze? Tak vas bud musi vozit rodice!, a nebo mate bohateho obetaveho pojizdneho kamarada.
A tak jedu, jedu, a po chvili se me svagrova pta, proc tu nejsou zadny lidi, a proc je tu tolik aut, kam ze to vsichni jedou. Bohuzel. Nikdo nechodi, vsichni jezdi, ale kam, to vazne nevim. Jely jsme na metro, protoze v Hollywoodu bych nezaparkovala. Ukazalo se, ze ani v Severnim Hollywoodu u metra se parkovat neda. Parkoviste jak krava bylo plny, tak jsem auto musela nechat v naky pochybny mexicky ulici, kde z jednoho stromu visely woo doo panenky a na chodniku kvokaly slepice.
Prochazely jsme se po Hollywood Boulevardu a mijely obchody s erotickym pradlem, parukama a botama tech nejdesivejsich tvaru a barev. Slapaly jsme po hvezdach na Chodniku slavy a vetsinu tech slavnych jmen jsme vubec neznaly. Kazda jsme si koupily dva cokoladove bonbony (jeden byl sladky jako tri tabulky cokolady), videly jsme obtisky rukou postav z Harryho Pottera, a take jsme videly falesne Supermany, Batmany, Shreky, a lidi prevlecene za Jacka Sparrowa. Kdyz tu jsem zpozorovala dav. Konecne tu uvidim nekoho slavneho, pomyslela jsem si.
Jsem se tam mezi ty lidi narvala. S fotakem v ruce a ostrazitym okem jsem zjistila, ze se jedna o jakysi pomnicek kolem hvezdy Michaela Jacksona. Obcas jsem teda ten fotak prostrcila nakou tou skvirou a zmackla spoust. Jsem rada, ze jsem na neco takoveho narazila. Zatimco vetsina blogeru se vzmuze jen na nejaky ten klip z YouTube, ja tu mam neco origos :D To ale neni vse!
Doslechla jsem se (kamaradka mi dala tip), ze tu v tom mym San Fernando Valley bydli Michaelovy rodice! Tak jsem si to honem rychle vygooglovala, a opravdu. Deset minut od mne bydli Jacksonovic. Silnice byla uzavrena, tak jsem zaparkovala u supermarketu (za coz jsem diky bohu pokutu nedostala). Pred branou do toho domu byl opet pomnicek (nevim, jak presne to nazvat) – proste zase balonky, kytky, plakatky, televizni staby, taky tam poustely Jaksonovy pisnicky... a vsude LAPD - policajti.