Lvice | Kniha: Alex & Me

Aneb kniha o tom, jak papousci umi mluvit. Tenhle zako, se kterym autorka knihy Irene M. Pepperberg spolupracovala tricet let, dokazal, ze nepapouskuje, nybrz ze rozumi tomu, co rika. Irene si papouska nevybirala nejak extra. Jela do zverimexu, kde se ji prodavac zeptal, ktereho by chtela, a ona mu jen rekla, at ji nejakeho vybere. Prodavac tak popadl to papousci mlade, ktere proste bylo po ruce.

Irene mela stesti na vyjimecne inteligentniho a nadaneho ptaka. Nejdriv ho ucila, spolu se studenty dobrovolniky, rozeznavat klice podle velikosti a barvy, potom ctyrhranne a trihranne kusy dreva a latky. Alex odpovidal na otazky sve pani ucitelky jako dite. Nekdy spravne, nekdy spatne, a nekdy odmital spolupracovat a rekl si sam o orisek a nebo o to, ze chce zpatky do klece. Naucil se dokonce i pocitat do sesti.

Alex zemrel necekane a predcasne ve svych triceti letech.

Tady je par ukazek z knihy (preklad je vlastni a volny):

Str. 76 – Jak se Alex naucil rikat NE

Trener: Alexi, co je to? [ctyrhranny kousek dreva]
Alex: Ne!
Trener: Ano, co je to?
Alex: Ctyrhranne drevo. [nezretelne]
T: Ctyri, rekni lepe.
A: Ne.
T: Ano!
A: Tri... papir.
T: Alexi, ctyri, rekni ctyri.
A: Ne!
T: No tak!
A: Ne!

Str. 101 – O tom, jak Alex kazdemu rozkazoval

Trener: Ahoj Alexi. Jak to jde?
Alex: Chci orisek.
T: Alexi, papas moc orisku. Irene rekla, ze ti mam nabidnout ovoce, kdyz budes chtit neco na zub. Co takhle hrozno?
A: Chci orisek.
T: Zadne orisky. Co takhle banan?
A: Chci orisek!
T: No dobre, ale jenom jeden.
Alex snedl orisek.
A: Chci orisek.
T: Ne, prave jsi jeden snedl. Co takhle hrozno?
A: Chci vodu.
Alex se napil, vytrhl trenerce misku z ruky a mrsknul s ni na zem.

Str. 124 – Alex a ucetni

Alex stravil nejaky cas u veterinare a povidal si s kazdym a o vsem. Noc predtim, co ho mela jit Irene vyzvednout, se zakecal s ucetni, ktera pracovala pres noc.

Alex: Chces orisek?
Ucetni: Ne, Alexi.
A: Chces kukurici?
U: Ne, dekuji Alexi, nechci kukurici.
A: No a co teda chces?

Str. 193 – Alex poctar

Irene si casem pro svuj experiment pribrala dalsi dva papousky zako. Jednoho z nich, Griffina, se snazila naucit vyznam cislovky dva tim, ze mu opakovane poustela sadu dvou kliknuti.

Irene: Kolik?
Griffin neodpovedel.
Irene pustila kliknuti znovu a zeptala se kolik.
Alex, ktery stal na Griffinove kleci, rekl: Ctyri.
Irene Alexe napomenula, aby toho nechal, ze se pta Griffina.
Irene pustila kliknuti jeste jednou, ale od Griffina opet zadna odpoved.
Sest, rekl Alex.
Alex evidentne secetl vsechny tri sady dvou-kliku.

Str. 207 – Alex vecer predtim nez umrel

Irene zavrela vecer ptaky do kleci a pomalu se schylovalo k jejimu odchodu domu.
Alex: Bud hodna. Mam te rad.
Irene: Ja te mam taky rada.
A: Prijdes zitra?
I: Ano, zitra prijdu.