Napíšu knihu...

To mě zas kamarádka nahlodala. Jedna z mála těch, co občas čtou můj blog. Že prý ať napíšu knihu.

Říkala, že by to určitě pomohlo mé nevalné finanční situaci, čili i mé prekérní situaci s bydlením. A tak si říkám: "Hergot, píšeš tady, jak kokot na blog, tak co bys sis nenapsala knihu?". Když už mě nedokázala pořádně namotivovat případná sláva a pozvánka do Show Jana Krause (kam bych mimochodem nešla), tak mě snad bude motivovat to, že bych si takto lišácky pomohla k bytu. 

Takže teď už jde jen o to soustavně psát a psát a dělat, že to půjde na blog. Když totiž vím, že nepíšu na blog, tak píšu jinak a hůř. Použila bych i spoustu článků odsud, které bych jen trošku upravila, takže v podstatě už mám půl knihy napsáno. Líbilo by se mi tak 300 stran, ale 250 bude asi dostačujících.

Začnu po Novém roce. Vymyslela jsem si hravé předsevzetí. Co bude dřív? Zhubnu 10 kilo nebo napíšu 100 stran svého prvního bestselleru?

Otázka ovšem je, jestli vůbec chci, aby si o mně takhle každý všecko přečet. (Všimli jste si, jak vtipně počítám s tím, že mi to někdo vydá?) Jo, píšu tady na blog kde co, ale sem moc lidí nechodí. A navíc by ta kniha byla pod mým pravým jménem. Je to divné, jít takhle s kůží na trh a dát se lidem v plen.

Téma by to ale bylo dobré. Negativní dojmy z Ameriky okořeněné zkrachovalým manželstvím s Turkem. To by byl trhák skoro jako Harry Potter :-)