Navsteva americkeho fitka

Kde nejjednodusseji najit kurzy jogy nez v nejakem fitku, ze? Ok. Hledam a najdu dve fitka v dosazitelne vzdalenosti od meho bydliste. Jenomze internetove stranky jakoby naschval neuvadeji zadny cenik. Kdyz napisu mail, nikdo mi neodpovi. Telefonicky to tedy ani nezkousim a do blizsi z "telocvicen” se vydavam osobne.
Autobus nastesti hlasi zastavky a tak po dvaceti minutach jizdy davam ridici znameni, ze vystupuji. Autobus po chvili zastavil na cervenou, kde na me ridic zahulakal, jestli chci vystoupit uz tady nebo tamhle na zastavce. Ja samozrejme nevedela, odkud je to fitko bliz. Taky jsem vubec takovou otazku necekala, a tak jsem jen cumela jak suva a vystoupila, jakmile mi byly otevreny dvere. Nemyslim si, ze jsem vypadala jako krava – jen jako nekdo, kdo neumi anglicky (coz je podle me vzdycky lepsi nez bejt za kravu).

Hi, a kolik ze stoji ten membership, ptam se na recepci. Zjistila jsem, ze do fitka muzete jen tehdy, platite-li si clenstvi. Slecna recepcni mi narvala formular, kde jsem musela vyplnit jmeno, adresku, telefon (i kdyz zadny nemam) a hlavne to PSC. Postovnim smerovacim cislem jsou tu ti Americane posedli. Veticku "Your ZIP Code?” uslysite, at uz si budete kupovat boty, mliko, nebo listek do kina. Kdyz jsem teda prozradila ten zazracny ZIP, objevil se u mne chlapik s obrovskou pihou na cele, se jmenovkou, ktera rikala Nathan, a ze pry me provede po arealu.
Nic zvlastniho tam k videni nebylo. Dokonce me poslal i do saten a sprch, kde to taky vypadalo naprosto nezvlastne. Behem prohlidky mi byly kladeny seriozni otazky:

Nathan: Kolika posiloven uz jste byla clenkou?
Ja: Nula posiloven.
N: Jak to???
J: Ja totiz nejsem odsud... jsem z Evropy.
N: Aha. (Do ted si lame hlavu nad tim, jak je mozne, ze nekdo nikdy nebyl clenem.)
N: Ceho chcete diky cviceni dosahnout? Chcete zhubnout nebo ziskat svaly?
J: No chtela bych zhubnout, ale to se stejne nikdy nestane, takze je zbytecne si to klast za cil.
N: A proc teda chcete cvicit???
J: Jen tak. Pro ten pocit, ze neco delam, a abych zabila cas.
N: A jak casto byste sem chodila?
J: Jednou dvakrat tydne.
N: (napul v soku) Rika se, ze aby to melo ten spravny ucinek, ma se cvicit 4x – 5x tydne!
J: No ja to neberu zas tak vazne.
N: Jake jsou vase stravovaci navyky?
J: Spatne.
N: My tu mame specialni instruktory, kteri vam sestavi cvicebni program i jidelnicek primo na telo.
J: Bych to stejne nedodrzovala.
N: O ktere cvicebni aktivity byste mela zajem?
J: Chtela bych zkusit hlavne jogu a taky aquaaerobic, jestli tu mate?
N: Jako ve vode?
J: Jo.
N: Tady ne, ale nase pobocka jen o 5 minut dal aquaaerobic ma.
J: No ja nemam auto a busem by se mi dal jezdit nechtelo.

Po vyslechu, ktery byl ve skutecnosti delsi, jsem byla usazena do kancelare, kde jsem se konecne dovedela, jak je to s temi cenami. Existuji tri druhy clenskeho, pricemz, podle Nathana, to nejdrazsi je nejlepsi Stavate se tak VIP clenem a kdesi cosi. Nejlevnejsi clenska karta delala 37 $ mesicne, coz je za nakou blbou jogu vic nez dost. Nejlepsi na tom je to, ze jakekoli clenstvi si vyberete, musite podepsat smlouvu na tri roky. At tam chodite nebo ne, platite jak mourovaty. Smlouva se rusi jedine v tom pripade, prestehujete-li se nekam, kde pobocka tohoto fitka "bohuzel” neni. Treba do Evropy Chtela jsem si vzit cenik domu, abych mela neco veseleho ke cteni, ale Nathan povida, ze to nejde. Tak cumim zas jak suva a ptam se, jestli se ty ceny a vsechny ty podminky mam naucit nazpamet?! Chudinka Nathan mi to teda vsecko opsal na papirek, nasledkem cehoz ho uz asi vyhodili.

No takze je vam jasny, ze me tam uz nikdy neuvidi.

J: A vedete tu brisni tance?
N : Brisni tance? Ne, to ne.
J : Hm, to je ale skoda

Ale budou si me asi dlouho pamatovat...