Vyšly jsme těch pár schodů a ocitly jsme se na obrovské ploše ateliérového bydlení, kde celá jedna strana střechy bylo vlastně okno od zhora až dolů s nádherným výhledem na Prahu. I půlka koupelny byla prosklená a já si představovala, jak ležím ve vaně, pustím si nějakou zajímavou hudbu, koukám na rozsvícenou Prahu, zapaluji si cigaretu a připadám si jak ve filmu.
No jo, jenomže kouzelné patro se líbilo i kámošce a tak se rozhodla, že si ten byt koupí sama pro sebe. Stál jen milion. A když se konala kolaudace, pozvala i mě, a já jsem přišla. Necítila jsem žádnou zášť a těšila jsem se, že se budu dobře bavit.
Jsme v posteli, svlíkáme se. Mám na sobě už jen tričko a kalhotky, když tu Steven dostane bombastický nápad. Mohly bychom si prý zahrát takovou hru. Na mě jdou mdloby, ale Steven si ničeho nevšímá. Snad mi ani nevysvětlil o co jde a najednou se odevšud začali valit lidi. Přes oči nám každému zavazují sátenový vršek od pyžama.
Ke každému z nás se začala formovat neskutečně dlouhá fronta. Každá měla tak sto lidí. První ve frontě mi šáhnul na ruku a já si ji měla obnažit. Utrhla jsem si rukáv a říkala jsem si, že se přece na všechny ty lidi nemůže nikdy dostat, když stejně na sobě nemám skoro nic už od začátku.
Během nějaké přestávky se mě jeden kluk ve frontě ptá, jestli jsem na tohle byla připravená, že jsem na to tak v pohodě kejvla. Říkám, že jsem vlastně nebyla připravená ani na ten sex... A v tom jsem se probudila.