Mame doma maleho hajzlika

Jak jsem se v lete prihlasila na pestounskou "pozici” pro kotata, tak jsem ale jeste zadne z toho utulku nedostala. Porad mi chodi maily s fotkama kotatek a kdyz zavolam, tak se dovim, ze si musim vzit tri nebo pet, nebo mi to nikdo nezveda, a nebo mi reknou at prijedu hned a ja jsem treba ve skole. Po nejakych ctyrech mesicich jsem se dockala. Mam ho – zlobive kote z ulice. Konecne mi dovolili vzit si jen jedno a mohla jsem prijet hned, pac byla sobota. Opet jsem si libovala, ze mam auto. Budu ho tam totiz muset vozit na pravidelne vazeni. Mam za ukol ho vykrmit. Papa hezky, hlavne mu moc chutna zradlo z konzervy. Z utulku jsme dostali pytel zradla a asi osm konzerv. Jinak jsme vsechno uz meli (zachudek, misky, z Lufinciny prepravky ma pelisek). Jenom by to chtelo jeste nake hracky. Zatim ma jen tu rybicku. Koupim mu asi nejake tkanicky do bot – ty ho zajimaj.

A ted k tomu, co to vlastne ma za smysl tahleta pestounska pece, proc se to dela. Dela se to v pripade kotat, kdy jsou mala a slaba. Pro takove kote nejsou podminky v utulku nejvhodnejsi. Snadno totiz chyti nakou nemoc, jak je v jedne mistnosti s ostatnima kockama a ve styku s nekolika zamestnanci. Nasemu hajzlikovi je sest mesicu (takze mi neprijde zas tak malej, ale budiz) a vykrmeni pry trva sest az osm tydnu. Az bude mit hezke brisko, tak ho vratim a nekdo si ho snad adoptuje.

Dostala jsem na vyber ze dvou kocek, ktere mohly byt v pestounske peci po jedne. Jedna vsak mela nakej zanet v ocich, tak jsem si vzala tohohle. Puvodne mel v zaznamech, ze je agresivni, ale pak to opravili na "ok” a ze pry je jen trochu stydlivej. Sotva jsem ho dovezla domu, muselij sme na jednu navstevu. Vecer jsme prijeli domu a kocour nikde. Pak jsme ho nasli v botniku. V nedeli rano jako by se po kocourovi zem slehla. Nasli jsme ho nahore ve skrini. A taky jsme nasli pocuranej gauc a pokakanou deku a polstar. Bylo tedy rozhodnuto. Hajzlik pujde do vezeni. A tak jsme mu postavili ohradku, ze ktere mela Lufa za starych casu palac. Kdyz je venku, tak musi byt pod prisnym bacharskym dozorem. Nejenomze nevi, kam mam kakat, ale ani nevi jak. Nevi, ze ma zvednout ocas, tak jsem mu ho dneska musela vyprat :-) A vcera jsem mu ostrihala drapy na prednich tlapkach.

Dneska rano jsem z nej byla na nervy. Musela jsem do skoly, ale predtim jsem musela vycistit pelisek, protoze se dovnitr vykakal a na strese byly hnede fleky, jak si tam pak utiral ten ocas. Nadavala jsem a prisahala, ze uz v zivote zadnou kocku mit nebudu. No ale mozna jeste jednu koteti dam sanci. Treba bude chytrejsi :-) Jo a Lufinka je nad veci. Kocoura ocuchava a kdyz je zavrenej, tak si hraje kolem jeho klece. Ma ale jedno pravidlo. Ke kocourovi se muze priblizit jen ona, kdyz se on priblizi k ni, tak po nem vyjede.

Po tehlete zkusenosti s nacelnikem Pokadeny ocas jsem dosla k zaveru, ze nejlepsi zvirata jsou kralici a papousci.