Jenomže ty novější byty (a vlastně i ty starší - starší než já) maj jenom pidi balkónky bez postranních oddělovacích zdí a tím pádem bez šňůr. Lidi, co bydlí v takto postižených, pardon znevýhodněných, bytech, musí sušit už v pračce a pak to věšet doma na věšáku, který jim trůní někde v obýváku.
I když sídliště plná podprsenek, kalhotech, ponožek a tepláků vypadají jak městečka někde v Albánii... tak mě to nevadí, já na to jsem zvyklá a maximálně mi to vyhovuje. Vím, že nikoho z místních moje podprdy nijak extra nezajímají. a už vůbec nepohoršují. Mě taky nezajímá, kdo co věší. Jen na jednom balkóně pořád visí trika s všeljakými nápisy, jenomže je to na mě proklatě vysoko a já tak daleko nedovidím. Jinak mi je prádlo celý Prahy šumák.
Když jsem tu jednou měla exíka... Nevím, jak dlouho tu byl, asi tři tejdny, protože jsem mu prala slipy... Tak chudák prožil malé trauma. Čuměl jak tele, že jdu to jeho spodní prádlo věšet na balkón. Nechtěl, protestoval, ale já se vůbec takovouhle hovadinou nemínila zabývat a řekla jsem mu, že tady nikdo ničí slipy neřeší. Tááák a měl to tam pověšený - turecký slipy před zraky českého lidu.
Dneska jsem sama doma. Užívám klidu a prožívám svůj typický lenochodský den. Mám furt něco dělat a místo toho dělám kraviny. Jo, vyprala jsem, umyla skoro všechno nádobí, uvařila si ňáký těstoviny z pytle, nakydala na králíky protiplísňovou vodičku (byli jsme na očkování a ukázalo se, že maj plíseň!), nalakovala jsem si nehty a teď jsem sežrala jogurt, abych měla popelník. Půjdu si zakouřit, pustím si horor a pak vám dovyprávím zbytek - ten bude o tom, jak jsem byla na výletě!
A to už jsem dneska dva filmy viděla. Rango a Zdrojový kód. Ten Kód je super!!! A hned ke snídani jsem si pustila Výměnu manželek. Jo, prostě to miluju, když jsem sama doma. Jenomže pak ležím na zemi a říkám si, že bude první máj a já bych šla do zoo a zase nemám s kým. Každoročně nemám s kým strávit prvního máje. Teď už si ale pustím ten horor - mě zaručeně hodí zase do psychický pohody :-)
Ještě jsem zabalila věci, co vracím zpátky do Bon Prixu. Tleskejte, protože já nesnáším psaní tý adtresy a pak to zalepování a vypisování podacího lístku. Sukně byla pěkná, ale hodně těsná, boty jsem si objednala poprvé a myslím, že dál, než ke kontejnerům by nevydržely. Podprsenka (mám dneska ňákou bra mood) mi byla samozřejmě malá, ale horší bylo, že jsem ji ještě ani pořádně neměla na sobě a už se jí urvala jedna šňůrka.
Chtěla bych se zajet podívat do takovejch těch uliček, kde mezi domy visí prádlo. V Itálii to je typický, nebo kde? No to jen tak mimo mísu :-)