Entertaining you since 2006
lvice.pise@gmail.com
@lvice_tweetuje
Článek Ženská, co to melete?
Komentáře k článku: Ženská, co to melete?
jarmik: Děti jsem samozřejmě věčné téma. Ohledně chtít-nechtít si jen myslím, že nejsi tak výjimečná: dítě je závazek a člověk to vážně zváží jedině ve vztahu k určitému partnerovi - s tímhle člověkem chci mít dítě. Kdo není partnersky spokojeně usazen, tak úvahy o dětech nedávají smysl.
Já jsem potkal v životě různé bezdětné lidi a když se tak zamyslím, tak mezi nimi bylo dost výrazných osobností, kteří mi hodně pomohli a ovlivnili mě.
Není to žádná povinnost mít děti. Jenom je potřeba být připraven na to, že to je trochu společenský handikep; mezi lidmi jsou myslím děti důležitý statusový symbol (kam se hrabe oblečení a auto...). Ale zas hendikepů je spousta a člověk s nimi taky musí nějak vyjít.
hospodynka: Chuť mít děti je počítám daná hladinou hormonů. Mám kamarádku, která nikdy neměla potřebu pořizovat si rodinu (ani muže, ani děti) a je spokojená. Mám taky kamarádku, která děti nemá, protože nemůže a přestože navenek prohlašuje, že je nikdy nechtěla, asi to bude jinak, protože je mírně řečeno na hlavu. Nemít děti je v každém případě velká nevýhoda do budoucna - přijde stáří a kdo se o Tebe postará?
lvice: Vím, budu stará a sama. Přesto nehodlám obětovat desítky let svého života jenom proto, aby mi ve stáří někdo volal a kontroloval, jestli žiju.
hospodynka: Nosil nákupy. Vozil k doktorovi. Tlačil tě na vozíku do výtahu. Měnil pleny. Krmil mixovanou stravou. Přetáčel tě na druhý bok....
lvice: Jo, já vim. Možná dělám špatně, ale vidím to tak, že bych se teď měla snažit žít, jak to nejvíc jde, než pak s něčí pomocí přežívat.
sargo: No však proto sem chodím, že jo, abych si přečetla, jak to chodí, když někdo žije, jak nejvíc to jde 
Ale jinak s tebou naprosto souhlasím - starat se o někoho třicet let (lepší polovička se nepočítá, od toho je lepší a od toho je polovička 
) by se mi taky nechtělo Je to nosné téma, ale nenapadá mě kolem mě nikdo, kdo by děti dobrovolně neměl - buď je nemá ještě, nebo jsou velké, nebo je to v běhu a jen si vyměňujeme sms, že se zase neuvidíme, protože rýmička - a tak vlastně nevím, jak to pak chodí. Rozdělí to ale lidi velmi, společná řeč se pak hledá těžko. Přesto je nekonečně vtipné, že pak obě strany vnímají tu druhou jako chudáky 
Je to ale dobré, ti bezdětní, to je důležitá instituce, tedy pokud je člověk tetička, protože někdo těm odrůstajícím frackům jít příkladem musí 
lvice: Ano, společná řeč se hledá těžko, když ty dětné melou jen o dětech, o tom, kde a jak rodily, kde je sleva na sunar, v kolik posílat děti spát, kam s nima na výlet a jakou školu jim vybrat. Takové Češky jsem poznala v USA. Byly by fajn, nebýt těch dětí 
Moje pražské kámošky jsou až na jednu bezdětné a do dětí se vůbec nehrnou. Mám to ale štěstí 
sargo: Občas mám pocit, že to není ani tak o tom, o čem mluvit, ale o čem nemluvit
Je nemám moc kladný vztah k vrstevníkům, takže tím je to taky hodně dané...
sargo: No protože když dělají koniny mladší, dá se to svést na nezralost mládí. Když dělají koniny starší, tak na senilitu. Ale u vrstevníků mě to popouzí, protože mám dojem, že by měli mít rozum. (Ale samozřejmě to není podmínkou. Je jistě jen náhoda, že naprostá většina mých lepšíchg známých je o dosta mladší... nebo starší. )
orchidejka: To, že máš vlastní děti Ti nemusí zaručit, že se o Tebe opravdu postarají. Znám pár případů, kdy to tak není...
lvice: To je taky pravda. Jenomže já je nechci, ani kdybych měla garantováno, že se o mě postarají