Ženský monology

Šla jsem rovnou z práce a říkala jsem si, že by fakt nemělo cenu jet domů. Jen tak na otočku? Všechny šmrdlátka mám s sebou, tak co?

Lepší je jet v jednom kuse bez přestávky. To se pak člověk nestihne stresovat. Jo, tyhle hovadiny si říkám po cestě na záchod. Musím se trochu navonět, pustit si na zápěstí ledovou vodu... Je mi vedro. Studenou vodu si šplouchám do výstřihu a na krk. Scéna jak z lehce erotického snímku. Vyčistím si zuby a myšlenkama jsem zas u oběda. No vlastně tak ňák celkově u jídla. Oběd stál jako vždycky za prd a ještě navíc to byla poloviční porce - kdo by zvlád ty jejich blevajzy celý? Tak že bych si žaludek udobřila dobrou večeří?

Každopádně nesmím zapomenout oživit makeup, který jsem si nanesla někdy před deseti hodinami a už je chudák na ústupu.

A už se mi svírá žaludek. Ne, nebudu se koukat na jeho fotku na mobilu! Udělalo by se mi ještě hůř. Je to totiž fešák.

Ježiš a co má bejt?! Ty na něj máš! Seš pěkná holka. Vždyť se podívej kolem. No jen se podívej. Která z těch holek tady na zastávce je něčím zajímavá?

Hm, fakt. Jsou to samý shrbený vychrtliny. Džíny, tričíčko... A přestože je to tričko z oddělení pro děti - pardon, vlastně je pro despělé, ale od Vietnamce, takže velikostně totéž - tak se holkám v oblasti hrudníku místo prsou rýsují kostice a místo břicha trůní lavór. Asi proto nosí ty mega kabelky. Se za ně snadno schovají.

Kdežto já. Radost pohledět. Čuchám si k zápěstí. Ta nová voňavka tak krásně voní. Cejtim se po jejím "požití" jako největší kočka tohohle nástupního ostrůvku ;-)