Byla jsem se informovat na ouřadě, jak že to je s živnostenským listem. Paní byla fajn, ochotná a v kanclu měla tentýž nábytek, co máme v obýváku :-) No a pak jsem šla na tram, že ještě pojedu do Rossmanna, kde si koupím mini sprej a mini odličovač, protože na víkend jedu pryč. Stojím na tom chodníku a koukám, co to tam ten Vietnamec má za nádhery. Pro sebe si tak říkám, že ty harémový kalhoty, i když nejsou sexy (a právě proto), musej bejt pohodlný. Černý jsou klasika, ale ty zelený by taky nebyly špatný...
V tu chvíli ke mně přistoupí žena, tak šedesát let, a povídá, ať se nezlobím, že se mě ale na něco chce zeptat. Změřím si ji pohledem a nepřijde mi jako někdo, kdo mi chce prodat "parfém" nebo nabídnout změnu praktického lékaře, takže přikývnu, ať se ptá.
"No já jsem nevěděla... když máte rovnou ofinu."
"Tu si žehlim."
"Ahááá... Ale hezký."
A to je to nejmíň, s čím se potýkáte, když máte vlasy jiné zeměpisné šířky, než ve které trvale žijete.
A hlavně nevim, jestli byl dnešek Bad Hair Day nebo Good Hair Day!