Jak bude zítra

Je 15:50 a já čekám na bus. Stojím za prosklenou budkou ve stínu. V pracovní den se nás na témže místě mačká kolikrát i pět. Teď ale nikde ani živáčka. Ticho. Všichni jsou u vody, na pivu, nebo v panelákovém v bytě s nohama v lavóru. Jen na lavičce v budce sedí krabička od nesteroidního antirevmatika. Vzduch se vlní, teplý vítr si hraje s vajgly na chodníku. Zpoza kopce se líně přibližuje autobus.

Jo, byla jsem v práci. Vyrazila jsem před polednem a to dokonce už v 9:50. S tou klimatizací mi tam bylo moc dobře! Až tak dobře, že jsem si uklidila stůl a utřela prach (i na telefonu a kalkulačce)! Mám z toho velice dobrý pocit. S tou prací jsem to nepřeháněla, ale dokončila jsem jeden poměrně dlouhý překlad a to mě šlechtí. V tom kanclu bylo 25 stupňů! Teď sedím ve své ubikaci, jednu nohu mám přehřátou od noťasu, ale zase si nemůžu moc stěžovat - svítí mi sem jenom ráno a to se vyplatí!

Takže jsem si dala "acaiovej" nanuk. Blbost! Jedinej dobrej nanuk je Míša. V USA jsem měla brutální absťák a když jsem pak byla v Praze na návštěvě, tak mi naši koupili balení v Makru, kde bylo ňákejch 30 kousků. Tlačila jsem do sebe dva denně :-)

Včera jsem byla na tom hororu - V zajetí démonů. Nechápu, jak to mohlo mít 85% a jak i chlapi mohli psát, že odcházeli posraný. Jo, lidi se v kině lekali, až se řady otřásaly. Já zas nic. Ale fajn to bylo, nenudila jsem se. Zchátralej rozvrzanej barák, kde straší, plus trochu vymítání ďábla je těžce ohraný téma, co si budem povídat, ale asi věčný a vděčný.

Zítra bude 31 s mráčkem a v úterý 25 a čerstvý vítr. Jdu si dát šlovíčka. Třeba něco udělám až se setmí. Aspoň to nádobí.