Adventní výlet po Německu

Ještě stihnu jeden tematicky předvánoční příspěvek. Takže bylo nebylo, vytáhla jsem jednou takhle tu svoji partu zase na výlet. Naložili jsme kočár a vydali se do sousedních Němec.

Měli jsme namířeno do městečka, které se zove Rothenburg ob der Tauber. Je to středověké město, kde se točil Harry Potter. Což je mi teda šumák, neb Harry je mi naprosto u prdele. Ale šlo o to, že v Rotheburgu se nachází třípatrový obchod světoznámé značky Käthe Wohlfahrt. Obchod je plný vánočních ozdob. Nádhera. Člověku oči přecházejí. Ozdob a ozdob. Obchod je tak narvaný lidmi, že se chodí za sebou hlemýždím tempem. I mně, známému cynikovi, který má Vánoce zakódované hlavně jako maraton v mytí nádobí, se to strašně líbilo.

Ubytování jsme začali řešit v říjnu a to už bylo v Rothenburgu všechno plné. Vybrala jsem teda hotel v Lehrbergu - cca 25 km od Rothenburgu. Moc hezký hotel, vkusně zařízen a čistý. A s nádhernou vánoční výzdobou. Vánoční dekorace byly vybírány s láskou, ne z povinnosti. Skřítci a sobíci. Nikde žádné růžové řetezi a umělé stromky ze všech nejumělejší. 

Když jsme přijeli, tak byl na recepci pán, který byl asi majitelem, protože se děsně snažil. Poradil nám, abychom jeli na večeři na hrad do Colmbergu (jídlo průměr, ale večeřet na hradě vůbec nebylo špatné) a pak nám doporučil návštěvu města Dinkelsbühl. Že prý je to stejné jako Rothenburg, ale větší a mezi turisty méně profláklé. V Rotheburgu bylo opravdu hodně lidí (spousta cedulí byla v japonštině), ale to nám, Pražákům, nevadí. V Dinkelsbühlu vládl klid a mír a vánoční trhy tam měli větší. Poseděli jsme u horkého nápoje. Já jsem chtěla kakao. Objednala jsem si "cup of cocoa" a dostala jsem "cold coke" :-) V jeden den jsme navštívili obě města a na večeři jsme si zašli do pizzerie, kterou jsme měli naproti hotelu.

Pizzerie patřila pravému Italovi, který i obsluhoval. Nejprve jsme seděli u krbu, aby moje podvyživená kamarádka neumřela na prochladnutí. Ale po jídle mi bylo takový vedro, že jsme se přesunuli od krbu co nejdál. Bylo to tam příjemné. Taková pohodová hospoda. Říkali jsme si, že si dáme třeba ještě kávu, ale panáček ne a ne přijít k nám. Nezabralo ani, že jsme postavili prázdné sklenice na kraj stolu. Šla jsem mu tedy říct, že zaplatíme, že zvlášť, a jestli bere karty a jestli máme přijít zaplatit na bar. To na něj bylo příliš. Na pomoc byl povolán jeden z hostů. Asi osmnáctiletý kluk, který uměl anglicky - možná, že to byl člen rodiny. Udělal nám tlumočníka a šel nás zkasírovat on. Měla jsem lasagne s lososem a lambrusco - výtečné.

Po cestě zpět jsme si ještě udělali zastávku v Norimberku, kde byly sice vánoční trhy jako kráva, ale jinak všechny obchody zavřené (byla neděle). Ta část města, kterou jsme projížděli je hnusná, trhy plné lidí a přitom jedna blbost vedlé druhé - hračky, ozdoby, palačinky, perníčky, svícny, svíčky, šperky, šály, šátky. Nechápu, kdo jede na takový ten jednodenní výlet jen tam - a úplně nejhorší to musí být busem, který vyráží v pět ráno či v kolik.

Další mikrovýlet bych viděla na květen. Poradíte mi někdo něco? Polsko, Maďarsko? Klidně i ČR.