Komentář, na který odpovídáte

05. 02. 2014 - 11:22

jarmik: Vždycky jsem to bral, že děti automaticky ano a nelze jinak; u sebe jsem ani jinak neuvažoval. Postupem let se učím respektovat lidi, co děti nemají.

Pár nesouvislých poznámek různého významu, většinou na téma, jak bezdětnost unést:

- Děti jsou obrovský statusový symbol a vstupenka do společnosti známých, kteří též mají děti. Bězdětný nechť si uvědomí, že postupem třicítky bude stále osamocenější, bude ztrácet známé a obtížně je nahrazovat; bude sílit tlak okolí, aby se přizpůsobil. Občas bude vypadat jako lúzr.

- Děti jsou veliký životní projekt na desetiletí. Myslím, že pro bezdětného je zdravé, aby si (kvůli sebeúctě i kvůli lidem) dal podobný velký životní projekt a trávil na něm denně hodiny obdobně, jako tráví rodiče péčí o děti.

- Prostě když už bezdětný svede tu bitvu proti všem a proti vlastním pudům, tak ať aspoň ví, proč to udělal, ať ten boj za něco stojí a k něčemu ten život vypadá.