Z egyptské filmotéky

11. květen 2014 | 15.23 |

Jelikož trávím hodně času na Interpals.net a jelikož mě milují zejména (jenom?) Arabové a muslimové, dostal se ke mně jeden egyptský film. A tenhle film, přátelé, by se měl promítat na všech základních školách po celém světě v rámci nového předmětu zvaného Tolerance.

Proč má furt někdo problém s něčím, co kdyby nevěděl, tak je mu to putna? Co kdybych se vám teď svěřila, že jsem černoška? Tak by to bylo asi divný - já vím :-) Ale chápete mou pointu, ne? Lidi jsou hovada. Řešej hovadiny, místo, aby se starali sami o sebe. Mám kolegyni, která v jednom kuse někoho drbe. Někdo je moc hubený, druhý je moc tlustý, někdo jí moc, někdo málo, někdo se obléká moc sexy, někdo zas jako šedá myš. Podle mě je to tím, že si nemá čím naplnit mozek. Nemá žádné zájmy.

Tímto se chci dostat k nesnášenlivosti na základě jiné kultury a hlavně na základě náboženství. Já nechápu, že někdo věří v boha a že se dobrovolně řídí nějakými omezujícími pravidly, které někdo vymyslel před miliardou let. Ale tak je to jeho věc. Když chce, ať si nejí vepřový a ať se modlí pětkrát denně. To mě neobtěžuje. Hlavně, že se s ním dá slušně mluvit a že je s ním sranda.

Když se učíme o náboženství, tak se učíme o tom, jak vzniklo, jaká pravidla se při něm dodržují, co je zakázáno a jak se jmenuje ten a ten bůh. Jenomže já teď poslední dobou přicházím na to, že vlastně vůbec nevím, jak vnímá náboženství věřící. Co pro ně znamená být věřící? Není to spíš taková cesta za lepším já nebo tak něco? Stálo by to za prozkoumání.

Děj filmu Hassan a Marcus se odehrává v Egyptě, kde vystupují dvě rodiny. Jedna křesťanská a druhá muslimská. Z jistých důvodů musí každá předstírat, že je opačného vyznání. Dávám vám sem odkaz na YouTube na verzi s anglickými titulky.

Film začal modlením a slovy o bohu, míru a hříchu. Jsem se hnedka zděsila, co to bude zač, ale za chvíli se odehrála fakt vtipná scéna. Otec oznámil synovi, že mu našel nevěstu. Syn ji znal a dost se vyděsil. Že prý je moc hubená, šilhá a má děsný frňák. Otec měl na všechno pohotovou odpověď. "Hubená může přibrat. A že šilhá? Copak se jí budeš koukat do očí celý život? To nevíš, jaký měla chobot tvá matka, když jsem si ji bral!"

Rodiny bydlely ve stejném domě na stejném patře a měly se strašně rády. Jedna rodina o druhé neměla potuchy, že lže o svém vyznání a tak ten, kdo předstíral, že je muslim (ve skutečnosti křesťan) miloval svého souseda křesťana (ve skutečnosti muslima). Jednou ráno se otcové rodin potkali na patře, když šli na ranní modlitbu. Kostel a mešita stály hned vedle sebe a tak musel každý tam, kam nechtěl, jen aby se nic neprozradilo. Když vinou osudu skončili všichni v jednom bytě, vyšla pravda najevo. Rodiny spolu přestaly mluvit a stolovat. Najednou se k smrti nenáviděly. Naštěstí to netrvalo dlouho.

Přestože je to komedie, je tam dost jasně řečeno, že jediné na čem záleží, je to, jaký jste člověk. S humorem, nenásilnou formou a s Omarem Sharifem.

Film se samozřejmě setkal s kritikou. Byl nařčen z podporování křesťanství a muslimům bylo doporučeno, aby se na něj nedívali.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Z egyptské filmotéky boudicca 11. 05. 2014 - 21:54
RE(2x): Z egyptské filmotéky lvice 11. 05. 2014 - 22:00
RE(2x): Z egyptské filmotéky lvice 11. 05. 2014 - 22:08
RE(3x): Z egyptské filmotéky boudicca 12. 05. 2014 - 07:49
RE(4x): Z egyptské filmotéky lvice 12. 05. 2014 - 09:52
RE(5x): Z egyptské filmotéky sargo 13. 05. 2014 - 09:02
RE(6x): Z egyptské filmotéky lvice 14. 05. 2014 - 17:54
RE(7x): Z egyptské filmotéky sargo 14. 05. 2014 - 19:04