Cože? Vy ještě nechodíte běhat?!

To je tááák vtipný, že zrovna já píšu o běhání. Ale mám za sebou 11 běhů, tudíž se právem mohu považovat za znalce daného tématu a experta v oboru. Jsem prostě fundovaná - chápete?

Je to móda (btw. ty růžový boty vpravo chci). Jak se taková blbost jako běh může stát módní záležitostí? Mě se neptejte. Nebaví vás sport a smysl běhání vám uniká? Nevadí.

Sport se u nás v rodině nikdy nepěstoval. Nedávno jsem byla s našima na chalupě a jelikož ji máme hned vedle lesa, řekla jsem si, že se zkusím proběhnout. Máma mi pak řekla, jakou s tátou měli konverzaci.

táta: "Lvice chodí běhat?"
máma ze srandy: "No jasně, odjakživa. To nevíš?"
táta: "Chudák."

U nás v práci všichni sportují a slyším ze všech stran, jak běhají, plavou, jezdí na kole, kolik maratonů, kolik minut, kolik km, kolik kg. Když to posloucháte dnes a denně, ovlivní vás to. A co teď s tím, že jo? Je to sport a sport ne-e. Sport mi ještě nic dobrého nepřines. Takže se na to musí jinak. Budu ignorovat, že je to sport a absolutní nesmysl. Budu se soustředit na to pozitivní. Během si pročistíte hlavu. A to jsem potřebovala. Měla jsem před pohovorem na vyšší pozici. Nemyslela jsem na nic jinýho a byla jsem nervózní jak pes.

Dále jsem chtěla zabojovat s únavou a blbou náladou. Když přijdu z práce domů, jsem děsně unavená. Většinou jsem to řešila tak, že jsem si prostě šla lehnout. Spala jsem tři hodiny a pak jsem zas nemohla spát v noci. Když jsem nešla spát, tak jsem jen mrtvolně čuměla do počítače a měla jsem blbou náladu. 

Běháním se všechno špatné vymaže. Stres, únava, blbá nálada. Už jenom to, že se dokopu a jdu běhat, mi zvedne náladu. Při běhání nemyslím na nic jiného, než na běh samotný. Chvíli jdu, zrychluju, u koše se rozeběhnu, doběhnu až k pumpě, pak zas chvíli jdu, zkouším doběhnout až k lavičkám, zrychlím, pak támhle šikmo za roh, tam jsem ještě nebyla. Taková blbost, ale mysl to zaměstná. Přijdu domů a mám radost, že jsem pro sebe něco udělala. Navíc únava je tatam, takže mám sílu na domácí práce, které jsem bez běhání téměř nezvládala a nechávala je na víkend, na další víkend, na neurčito.

Běhání s aplikací a rázem je to asi 1000x zábavnější než bez. Vím, kudy jsem běžela, kolik jsem uběhla, za jak dlouho, sleduji zlepšení a nutí mě to překonávat samu sebe. Ale nejen samu sebe.

Můžete soutěžit. Pokud znáte někoho, kdo běhá a používá stejnou aplikaci, přidáte si ho do přátel. Sledovat, jak se daří vašim kamarádům, člověka taky vybičuje k výkonům. Nikdo nehce být nejhorší. Já tam mám jen jednu kamarádku - bavilo by mě to s více.

Začala jsem s miCoach od Adidas. Ségra je z něj nadšená, ale mě to štvalo. Ono vás to jako koučovalo, že vás to naučí běhat, ale to není nic pro mě. Chci si běhat podle sebe. Nechci poslouchat žádnýho kouče. Jejich web je pomalý a nepřehledný a navíc aktivitu přátel vidíte jen na webu (skrz aplikaci v telefonu nic). Po čtyřech bězích jsem přešla na profláklý Nike+ a to je teda jiný kafe (ale až do desátého běhu jsem běhala s oběma aplikacema, abych se neunáhlila a měla srovnání). Grafika je moc hezká a to je pro mě asi to nejdůležitější :-) Potřebuju, aby to bylo přehledný a hezký. Po každém běhu se dovím vše, co potřebuji. Jasně, stručně, rychle a hezky.

miCoach - tenhleten celkovej přehled má hezčí než Nike+, ale jinak nedoporučuju

Takže to mě hodně baví ta aplikace. Pak mě ještě baví, že prozkoumávám okolí. Bydlím tu teprve něco přes rok, takže mám co zkoumat. Naštěstí tu mám hlavně rovinku a před domem les. Při běhání se dá fotit. Člověk většinou narazí na něco hezkého. A taky mi vyhovuje, že běhat můžu kdykoli, kdy mně to vyhovuje :-) Nemám ráda pravidelnost. Chodím běhat, kdy mám aspoň trošku chuť. Snažím se 3x týdně, ale minimálně 2x. Nemusím nikam cestovat, trapčit v šatně, prostě vylezu před dům a je to. Zatím běhám ve svých starých sepraných černých teplákách, které jsou fajn, protože mi nekloužou z pasu dolu. Jinak jsou ale hnusné. Doufám, že se mi někdy v dohledné době podaří sehnat něco slušivého a pohodlného. Boty mám z Tesca za 500,- a nemám k nim výhrady.

Nike+

Pomaloučku se zlepšuju. Nevím, jestli to je tím, že by se mi zlepšovala fyzička, nebo tím, že se víc překonávám, jdu do toho víc naplno a míň nalíno. Asi spíš to druhé.

Takže pokud nesnášíte sport jako já, neberte to jako sport. Najděte si v tom něco, co vás baví, inspiruje, uspokojuje. Upravte si podle svého. Berte běhání třeba jako mentální cvičení.

Já bych chtěla, aby se mi z toho běhání stala normální součást života. Třeba jako chození do práce a čištění zubů. A kdo ví? Za rok třeba uběhnu jeden z těch běhů Prahou! :-)

#mych5km a NightRun