Japonci a lev jako domácí mazel

V mých snech se podíváme do země vycházejícho slunce a pak zpátky k nám do českých luhů a hájů. Opět nejprve namluveno na záznamník a pak přepsáno.

Firmu, kde pracuju, koupili Japonci. A tak jsme všichni postupně jezdili na školení do Japonska. Různě po skupinách, podle toho, co kdo dělá, podle funkcí. Nejdřív byl šíleně dlouhej meeting o tom, jak změnili celou strukturu, jak se mění management a já nevím co. Což mě samozřejmě absolutně nezajímalo, ale... Na konci mělo být promítání nějakého japonského filmu. Na to jsem se těšila jako blázen. No a celou dobu jsem byla ňák mimo, neměla jsem papír, nic, všichni na mě divně koukali. Blbě jsem se tam cítila, jako kdybych byla nová. No nic. A potom byla přestávka a pak mělo začít to promítání. Nastoupil tam takový muž v uniformě japonské armády a žena v kimonu, prostě vypadala jako gejša, a mělo to začít. Když tu k nám přistoupila ta naše vedoucí, co to organizovala, že se objevil ňákej šíleně levnej let do Prahy a že prostě musíme okamžitě vypadnout a letět domů. A ještě to bylo přes Vilnius. Takže jsem přišla o ten film a to mě teda pěkně nasralo.

A pak se mi ještě zdálo, že jsem si chtěla koupit byt. Našla jsem si inzerát, líbilo se mi to, tak jsem se tam šla podívat. A byt byl super. Už nevím, jestli to bylo 1+kk nebo 1+1, ale byla tam hrozně velká předsíň, úplná hala, takže super. Bylo to ve starém domě, vysoký stropy, nádherný okna, a takový ty kulatý zákoutí s okny, takovej koutek, kde se dá číst nebo tak. Mělo to maličkou nevýhodou, že to bylo v budově školy a jedna strana toho bytu byla situovaná do dvora, kde byla nádherná zeleň, ale taky se tam venčily děti. A ještě nejvtipnější bylo, že jsem v tom snu měla lva. Byl to lvíček, byl mu rok a už byl velkej, ale ještě furt byl mladej. Jsem nevěděla co, jak to bude zvládat, když tam budou řvát ty děti. Mně by neublížil nikdy, mě bral jako člena smečky, ale ostatní lidi by v pohodě zardousil. Nicméně jsem ho chtěla vzít do toho bytu, abych viděla, jak se tam bude chovat. Jak jsem šla do tý školy, tak jsem ho radši vzala do náručí, protože ten fakt koukal na ty děti úplně hladově. Vynesla jsem ho do nějakého třetího patra bez výtahu a pustila jsem ho. A právě do toho dvora, kde byly ty děti, byla taková obrovská terasa. On tam koukal, že by na ně nejradši skočil. Ten byt se mi hrozně líbil, tak jsem si řekla, že mu z toho udělám takovej výběh. Nechám to zamřížovat a zarůst zelení, aby moc neviděl ven. Tak jsem měla krásnej byt a ještě i nádhernýho lvíčka.