Lvice | Líbání pyžam

Tak tu máme první jarní den a já se vůbec nedokážu probrat. Tomu se říká dokonale načasovaná jarní únava. Mezi neustálým zíváním se vám pokusím napsat, co se mi to tuto noc zdálo.

Moje dvě kolegyně byly na pohovoru a já jsem z nějakého důvodu šla s nimi. Seděly jsme všechny tři v jedné místnosti a pan pohovorující byl fakt dost divnej. Já jsem neříkala nic, páč jsem o místo neměla absolutně žádný zájem. Když to skončilo, pán, koukaje na mě prohodil, že se zeptá, jestli je to místo vhodné i pro silnější ženy. Takže vám musí být jasné, že od toho momentu jsem ho pěkně nesnášela.

A najednou střih. Jsem na zábavě - v tělocvičně, v hospodě, a nebo možná na plese. No prostě to byla obrovská místnost s parketami a pódiem. Bylo tam hodně mých spolužáků ze základky. A zas tam byl ten pán z pohovoru, který nám zadal příklad. Všichni to počítali, jen já jsem se vůbec nenamáhala. Matika mi nikdy nešla a hlavně ten příklad vůbec nedával smysl! Bylo to něco ve smyslu: 5x + 3 vydry - 18 cm dratu elekterického napětí... Kamarádka, která byla na matiku vždycky o dost lepší než já, se s tím děsně mordovala, až došla k nějakému výsledku. Bylo to špatně a jelikož byla vlastně jediná, kdo se vůbec k něčemu dopracoval, tak to pán už nevydržel a pravil: "Jak všichni vidíte, z rovnice nám jasně vyplývá, že ve všem, co konzumujeme, je krysí maso, zejména v párcích."

A dalším bodem zábavy bylo líbání pyžama! Na zdi na pódiu byla pověšena asi stovka pyžam (vlastně to byla povlečení, ale já je v tom snu měla za pyžama) a já je na tom pódiu musela jedno po druhym před celým sálem olíbat. Jakmile jsem vždycky s polibkem skončila, měl se přihlásit někdo, kdo o mnou znásilněné pyžamo měl zájem. Já mu ho hodila a jelo se dál. Asi po třiceti políbených pyžamech o tuto taškařici přestal být mezi diváky zájem a já mohla konečně zmizet.