Nenakupujte v Penny

Tohle je tak strašně tragickej příběh, kterej se snad nemoh nikomu stát. Je to jak z nezávislýho filmu bez barev, kterej končí sebevraždou. No jo, ale ono se to vlastně stalo. Stalo se to mně.

Chtěla bych to napsat veřejně, ale copak můžu? Svět je malej a hlupáků je mraky. Časem to však možná zveřejním. Až mi nebude hrozit, že si na mě Penny zavolá nájemnýho vraha.

Scéna 1

Byla jsem na pohovoru v Penny. Sídlej v posranejch Radonicích. To je za Prahou. Jedna zastávka z Černýho Mostu. Takže vysolíte další peníze za autobus. Přijedete tam, nikde nic a najednou mega budova, parkoviště a kamiony.

Byla jsem tam na dvou kolech. Měla jsem dělat jejich leták. Dali mi i udělat korektury letáku, což jsem zvládla na výbornou. Kvůli nim jsem v těch vedrech jela na Lehovec, navštívít prodejnu s novým konceptem. Abych se jako podívala. Mimochodem otázky 1, 4, 5, 6 v tomto článku jsou právě z pohovoru v Penny. Například jestli se mi stalo, že jsem kvůli práci nestihla divadelní představení.

No a nevzali mě.

Scéna 2

Konečně mám práci! Ve čtvrtek jsem byla na pohovoru, v pátek mi řekli, že mě berou a v úterý jsem měla podepsat smlouvu. Sice nabízej mizernej plat, ale podporu mám do konce roku, takže jsem ráda za jakejkoli plat. Je to reklamní agentura, nemám to daleko a je to tam hezký.

Měla bych dělat letáky pro klienta. Dovídám se, že pro nového klienta, kterým je Penny. No co se dá dělat, zachovávám chladnou hlavu. Dále se dovídám, že podepíšu smlouvu a pojedem se podívat za klientem. To je nemilé, ale co se může stát?

Podepisuju pracovní smlouvu, kde se dovídám, že dovolená jsou jen 4 týdny. Ach jo. Ptám se pana HR na sick days. Jeho rekace zní: "Plánujete bejt nemocná?" Dostávám blok s nápisem I love my job a nenechávám se rozhodit. Ukazují mi kancl a já doufám v místo u okna, abych si tam mohla dát kytičku.

Scéna 3

Jsme s novými kolegy v Penny. Čumíme na letáky, kouříme a jdeme na meeting. Koukám, jak to tam vytunili od té doby, co jsem tam byla naposled. Meetingujem v kuchyňce, kde si každou chvíli někdo dělá kávu a přes uprskaný kávovar není slyšet. Sedí tam dvě ženy, které znám z pohovoru. Při představování mi ta míň sympatická řekne: "My už se známe."

Důležitě se hovoří. O letácích. Ptám se sama sebe, jestli to ostatním přijde také tak směšné.

Vracíme se zpátky do firmy. Je 15:30 a já si s nima dávám ještě cígo. Zapadávám do kolektivu.

Padla. Můj první půl den. Je kosa a já jdu jakoby nic. Ještě něco vyzvednu na poště, nakoupím si a už sedím doma na gauči a relaxuju. Za chvíli mi někdo volá. Paní z reklamky. Že jí volali z Penny, že jsem u nich byla na pohovoru, že mě nevybrali a že ani teď mě v týmu nechtěj.

Nemám práci.

Závěrem

Co jsem jim udělala tak strašnýho? Na obou pohovorech jsem se chovala slušně. Ani když mi napsali, že mě nechtěj, jsem jim nenapsala, co si o nich myslím. Proč jim vadí, že budu někde na Praze X sedět v jiný firmě na tý nejnižší pozici a dělat jim leták? Navíc mám s letáky zkušenosti. Pro jinou firmu jsem je dělala dva a půl roku.

Myslím, že proti mě je jen ta jedna žena. Ta nesympatická. Musí to bejt zlej a nešťastnej člověk.

A proto vás prosím, v rámci solidarity se mnou, NENAKUPUJTE V PENNY!!!