damn-girl: Nemám ráda ani školení, která jsou přes půl Prahy a ještě víc na větvi bych byla ze služebek jako nepřítele cestování mě to snad nikdy nelákako. Držím moc palce, ať vše vyjde v pohodě a klidu
lvice: Nepřítel cestování??? To vůbec nechápu. To musíš vysvětlit v nějakém blogu. Cestování je to nejlepší na světě
zlomenymec: Taky se hrdě hlásím k nepřátelům cestování!
https://www.youtube.com/watch?v=1ani_tP1tkc
rebarbora: Taky jsem vždycky ve stresu, když mám někam vyrazit (a to nejen pracovně) – prostě taková cestovní horečka Držím palce, ať je to v pohodě
Někdy naopak tím seznamováním s novými lidmi můžeš i v pracovním prostředí najít nové přátele nebo prostě jen sympatické lidi, se kterými je sranda, tak snad to bude i tenhle případ
lvice: Tak to proběhlo naprosto bez problémů. Nikdo po mně nic moc nechtěl, měla jsem jen 3 meetingy a všichni se zdají úplně normální
alkoholik: kurňa, taký krásný komentář sem napsal a že neodpovídá, inu ve zkratce
kuknu kde sem eště nebyl? - jednou je to super ale furt na ty stejné místa celý rok?
snídaně - někde ani nejsů, někde je každý den šecko už vyžraté někde zas každý den to samé ale nikde nemajů ovesné vločky
běžné činosti? - na plac berem sebů dvoukolák kde sa zehřívajů konzervy nebo instantní jídla bo není čas někde do reštyky nebo něco luxusního chystat - 10minut příprava 20 minut jídlo a zas fachčit
k TV - v itálii je z 200 programů 190 telešoping, zbytek buď nejde nebo je tam něco jako náš šlágrTV, v maďarsku se ta jejich řeč nedá poslůchat a třeba v polsku majů celkem levnou vodku toš kdo by kukal telku
týmové večeře - super věc dyby nám nebylo ráno šeckým zle
stereotyp - šecky zápory přemože to vypadnutí ze stereotypu, nabrání nových zkušeností a jakýkoliv zápor tohle nemože přebyt ani to jak sme dostali třeba flastra na silnici nebo na place za porušení bezpečnosti
ať sa daří
lvice: Já si vždycky přála mít džob se služebkama (a s vizitkama - to se mi ještě nesplnilo). Jsem byla šťastná jak blecha, když jsem jela na první služebku. Jenomže když jsem povýšila, stalo se, že jsem to musela být já, kdo prezentuje. Z vystupování na veřejnosti mám panickou hrůzu. Meetingů bylo čím dál tím víc a k tomu ještě workshopy. Všude mě pozorovali, jak moc jsem aktivní. A jelikož jsem byla neaktivní, tak si pak na mě stěžovali. Tohle už nechci nikdy zažít.