K tanci a poslechu hraje Jasoň

8. březen 2017 | 20.55 |

Když si jednou místo kýble křídel objednáte něco malýho a dáte si buřty na pivu a přinesou vám dva celý a celkově ňáký přerostlý a přitom tam vždycky dávali jen jeden a půl a nebylo k tomu tolik křenu, kterej tam stejně jenom zabírá místo omáčce; jo, chtěli byste vytírat talíř chlebem, ale už nemáte co... Tak takovej to byl včera večer.

Sedíme v zahulený hospodě u pěknýho dřevěnýho stolu a naproti tři dědci a jeden na mě permanentně čumí. To je stejný jako když si jdu pro svoje oblíbený kuře na medu a ti Indové ta na mě čumí jak na svatej obrázek. To se nenajde žádnej normální čumil? Jako měla jsem na sobě nový šaty, ale s výstřihem na zádech. Jsou to šaty jenom pro toho, kdo se za mnou otočí ;)

No a tak jsme probíraly, kdo měl kdy jakýho muže, kdo je a není vdanej a jakej kdo měl s kým sex. A že je zajímavý, že zrovna my tři nemáme děti. Někomu se sladí cyklus, někomu bezdětnost. Ale zase se cejtíme děsně mladý. Já jsem za to ráda. Že si tu pomíjivost života neuvědomuju a pořád věřím, že ještě zažiju spoustu velkých věcí, navštívím místa, o kterých se mi ani nesnilo a pocítím, co jsem ještě necítila. Jak tak poslouchám jednu svou "normální" kamarádku, tak mi dochází, že já si tady žiju naprosto luxusní život. Ona je v práci, večer přijde domů, nakrmí rodinu a uklidí barák. Když má její partner volno, jde se bavit (to jako on). Když má volno ona, tak je doma, protože co s dětma, že jo. Takže nemá volno nikdy.

Pamatujete si na rodinu Prokopových? The Prokop Family. Postavy z učebnic angličtiny. Já je milovala. Doteď mám před očima jednu stránku, kde byla kresba, jak sedí ve vlaku a jedou na dovolenou do Bulharska. A představte si, že autor těchto učebnic - pan Peprník - učil moji kamarádku na vejšce. Je mu 90 let a pořád učí. Když se ho kámoši důchodci zeptaj: "Proč to děláš, proč furt chodíš do práce?". Odpoví jim: "A na co se těšíte vy? Už na nic. Kdežto já se každý týden těším na to, že bude víkend a já budu mít volno."

Moje prababička byla prý pěknej kulturní maniak. Tak to mám asi po ní. Mně to přináší hroznou radost. Já to potřebuju. Třeba jako když běháte, jedete na kole nebo cokoli, co se dělá v legínách. To jen takové přirovnání pro vás ostatní. Prababička se takhle jednou rozhodla využít báječné akce ku svému prospěchu, a tou akcí byl sjezd KSČ. Sjezd se konal v Praze a Dráhy tak nabízely do hlavního města levné jízdenky. Prababička popadla malou babičku a jely si z Bratislavy udělat hezký výlet. S kufříčkem a bez zajištěného ubytování se ocitly na Václaváku. V celé Praze je přece hotelů víc než dost. Stačí se rozhlédnout už jenom po Václavském náměstí. Jenomže kvůli sjezdu byly hotely "fully booked". Nicméně prababička s babičkou narazila - ještě pořád na tom náměstí - na jednoho známeho ze Slovenska, který zrovna shodou okolností jel za rodiči na Slovensko. No a tak jim půjčil byt. Ubytko vyřešeno a ještě zadara.

No ale víte co? Jsem se dověděla o jedné ženě, která v 60. letech žila ve vodě s delfínem, kterého se snažila naučit mluvit. Jmenovala se Margarett Lovett a delfín byl Peter. On ji miloval, ona jeho a prostě se milovali navzájem. Ehm. A když se projekt konečně ukázal jako píčovina, byl Peter poslán někam jinam a tam spáchal sebevraždu. Při surfování mě vody internetu zavedly ještě ke knize, která se zove Wet Goddess. Je to také o jakémsi intimním vztahu mezi člověkem a delfínem, ale tentokrát v opačném provedení. Muž a delfínice. Ta kniha je jenom v angličtině. Což by mi nevadilo, ale blbý je, že se tady nedá sehnat. Z ciziny si ji za drahý peníze objednávat nebudu.

No a to je všechno, miláčkové. Napsáno při poslechu hudby Jason Mraze. Je děsně romantickej :-)

Pro zajímavost: napsáno za 11 songů.     

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: K tanci a poslechu hraje Jasoň damn-girl 11. 03. 2017 - 16:15
RE(2x): K tanci a poslechu hraje Jasoň lvice 19. 03. 2017 - 16:30
RE: K tanci a poslechu hraje Jasoň hroznetajne 19. 03. 2017 - 17:38