Lvice | Kuba - začalo to PCR testem

Když jsme se s máti rozhodovaly, kam pojedeme na dovču, hrál u nás prim Izrael. Já chtěla něco neobvyklého. Ne žádný Chorvatska, Řecka a Itálie. Izrael by se nám líbil moc, ale ty zájezdy tam jsou jen poznávací a já nemám zájem někde od rána do večera lítat. No a pak najednou přišla máma s Kubou.

A já si říkám: "A jó, Kuba! Tam jsem vlastně přece taky chtěla a někdy před třemi lety jsem kámoškám řekla, že tam pojedem na naše čtyřicátiny." No tak jsem to stihla před čtyřicítkou. Ale zas bez kámošek... Zájezd jsme tedy koupily normálně od cestovky. Pěkně do Varadera. I víza nám přišla. Takže nastal čas řešit, jak je to s covidovými podmínkami.

Stačilo vyplnit nějaký kubánský formulář online a mít PCR test maximálně 72 hodin starý. Odlétaly jsme ve čtvrtek a máma se šla v pátek předtím zeptat na jedno testovací místo, které máme blízko, aby zjistila, kdy tam máme přijít, aby nám do odletu stihly přijít výsledky. Pán říká, že ve středu. Já říkám, že to teda asi neee, a řekly jsme si, že půjdem v úterý. Takže tam máma přišla a týpek najednou, že od 1. 4. se to platí (chtěl 850 korun) a že když to chce zadara, tak může jít na Bulovku, že tam se neplatí, neb je to nemocnice. Si říkám "co to je zas za blbost?". Nedávalo mi to smysl. Koukala jsem na stránky ministerstva, kde stálo, že testy jsou pro pojištěné zdarma. Našla jsem přímo vyhlášku, kde stálo, že od 1. 3. je jeden test měsíčně zdarma. Volám teda na jiné testovací místo, které mám taky blízko, a tam mi potvrdili, že se za testy neplatí. Nechápali, proč tamten člověk tvrdil, že je to zpoplatněné a doporučili mi pro jistotu zavolat na covidou infolinku.

Až teprve na té infolince se to celé vysvětlilo. Bylo mi řečeno, že tam, kde tvrdí, že to zdarma není, tak to jen proto, že si rozvázali smlouvu se zdravotními pojišťovnami. Inu, jela jsem teda konečně na test. Tam, kde to mám taky blízko, se mi ale nechtělo, protože tam se člověk musí objednat a já nevěděla, kdy přesně se mi tam podaří dorazit. Chtěla jsem to stihnout přes oběd, ale před dovolenou jsem měla v práci samozřejmě hromadu práce. Mezitím mi volá máma, že už má tu Bulovku za sebou a že neplatila nic. Jela jsem teda taky na Bulovku, kterou ale nesnáším, protože tam trvá dojít od tramvaje k příslušnému pavilonu aspoň dvacet minut.

Tímto to ale neskončilo, přátelé. Přijdu tam, tam krásně prázdno, hned jsem přišla na řadu a slečna tam na mě, že jestli to potřebuju k vycestování. Já, že jo. Ona, že jestli mimo EU. Já, že jo, a ona: "Tak to bude 200 korun." Tak já zase cože a že tu teď byla máma a že neplatila nic. Slečna mi vysvětlila, že mimounijní země mívají jiné podmínky a stává se, že naše unijní certifikáty neakceptují. Zaplatila jsem, šla na test a volám mámě. Máma v šoku a že už se nestíhá vrátit, že jede k doktorce. Naštěstí to šlo udělat tak, že jsem to teda za mámu zaplatila já. A ještě jsem dostala instrukce, že mi sice přijde ten normální papír o výsledku testu, ale pro ten mimounijní musím napsat na Bulovku mail a oni mi pošlou zas jiný papír.

No a večer jsem se ještě jednou pro jistotu podívala na podmínky pro vstup na Kubu. 5. dubna, tedy ten den, co jsme byly na těch testech, vyšla v 15:57 aktualizace, že od 6. dubna Kuba ruší povinnost předložení negativního PCR testu. LOL

Sedmého jsme tedy opravdu a zdárně odletěly. Další článek už ohledně samotného pobytu na Kubě bude snad následovat - sami vidíte, jak to bylo náročné a to jsme tam ještě ani nebyly :-)))