Tisíc slov o lásce

To jsem si vám takhle jednou v létě 24 stáhla Tinder. Ano. Zase. Fuj. Proč? Zase mi z toho bude akorát tak blbě. Ale byla jsem na chalupě, kde není televize. To byl jeden z důvodů. A pak jsem tak nějak na instagramu nasávala příběhy žen, které se na tom Tindru fakt seznámily. Jakože s někým, komu se líbily, kdo chtěl být ve vztahu, ve vztahu s nima. Takže proč ne? Jde to. Ale řekla jsem si, že to nebudu hrotit, nebudu se o nic snažit, nebudu nic čekat, kdyžtak s někým pokecám a nic víc z toho stejně nevzejde. Jak někdo na chalupě spravuje střechu, natírá plot a okopává záhony, tak já na chalupě dělám Tinder.

❤︎ It is a match

Stáhla jsem si Tinder a měla hned několik shod. Teda na hned. Chvíli jsem swajpovala, že jo. A pak se mi tam objevila ona fotka a já si říkám – to by nemusel bejt debil. A poslala jsem ho doprava.

Během jednoho večera v Krkonoších jsem si nahrabala hned několik shod a mezi nimi on. Říkejme mu třeba Patrik. Měli jsme match a za několik okamžiků už jsem od něj četla zprávu. Jakože on normálně napsal. Napsal první a bezprostředně po propojení. Jeho první zpráva zněla: "Ahoj Lvice, jak trávíš večer?" Jakože on se mě neptal, proč tam jsem, co hledám, jak dlouho jsem sama a jestli mám ráda sex? Vskutku jednorožec.

A tak jsme si psali. Ten muž psal a odepisoval. Nemluvil z cesty. Uměl česky. Nemámil ze mě číslo (aby mi posílal jisté fotografie a nebo aby žadonil o jisté fotografie on). Neobtěžoval mě telefonáty, ani video hovory. Netlačil na mě se schůzkou, protože on tady na to písmenkování není a osobní setkání přece řekne víc, než tisíc zpráv. *oči v sloup* A když jsem se ho zeptala, jak tráví večer on, tak odepsal, že si pustil gramec a má domácí pohodu. Domácí pohodu! Love it! No a takovýmhle příjemným dopisováním jsme strávili Den slovanských věrozvěstů, Den upálení Jana Husa a i následující dny. Bylo to moc milé, příjemné, a až neuvěřitelné, že ten člověk na druhé straně je schopen běžné komunikace. Žádný několikadenní čekání na odpověď, žádný mizení uprostřed konverzace.

❤︎ První rande

Nebylo vo čem. Tady už to bylo jasný. Chtěla jsem se s ním vidět. On jako teda není z Prahy (to je vždycky pro mě takovej šok, když ty lidi žijou v rezervacích mimo Prahu :-D). Ale jelikož jsem si ze začátku žádný naděje nedělala, tak jsem moc neřešila, odkud je. Vždyť je to stejně jedno, beztak to bude další blázen. Co už taky po těch zkušenostech s psychicky nemocnejma čekat? To už si člověk nic nemaluje. No ale proč se nevidět, že?

A tak jsme měli první rande v Leteckém muzeu ve Kbelích. Celý to vymyslel on a mně se líbilo, že je schopen něco vymyslet! To se také často nevidí. A líbilo se mi, že v klidu za mnou přijede do Prahy a že se podívám někam, kde jsem ještě nebyla. Vyslechla jsem si spoustu zajímavých informací o letadlech (pán je fanda) a když jsem si potřebovala odskočit, tak říká "já počkám tady", ukázal na místo, kde bude čekat, a fakt tam celou dobu čekal. Pak jsme si sedli na ledový čaj a když přiletěla otravná vosa, tak on pravil "hlavně žádné prudké pohyby". To se mi taky líbilo :)

Začali jsme se scházet odpoledne po práci a pak v sobotu, nebo v neděli a nakonec z toho byly celovíkendové návštěvy.

❤︎ A co na to Joník?

Joník nemá muže rád, takže na seznámení Patrika a Joníka jsem se netěšila. Nakonec na to ale muselo dojít. Joník na Páťu štěkal a když šel před náma, tak se ohlížel, jestli tam ten cizí pán pořád je. Situace se změnila už při třetím setkání. Joník Patrika přijal a od tý doby se strašně milujou. Jeden bez druhýho ani ránu. Když Páťa odjel a my se vrátili domů, Joník ho tam hledal. Když jsme odjížděli od Páti my, Joník koukal zadním okýnkem auta ven, dokud mu Patrik nezmizel z dohledu.

Strávili jsme takhle ve trojici několik krásných dovolených. První byla v Hošticích, pak další na Moravě a ještě jedna na Vysočině. Mezitím, i s mými přáteli, jsme ještě byli v Rakousku, a letos se chystáme do Chorvatska.

Ptala jsem se Páti, jestli by mě chtěl, i kdybych měla tři psy. Tak prej asi ne :-)))

❤︎ Spolu

Patrik mi vystřelil na pražské pouti růži z papíru, k Vánocům mi dal náramek s granáty, k Valentýnu hrnek s nápisem "díky za každou chvíli s tebou" a k posledním Vánocům náhrdelník od Swarowského. A to tady nevyjmenovávám všechny dárky. Už první Vánoce jsme strávili spolu.

A protože je Patrik nejhodnější na světě, je děsně roztomilej, má krásná modrá očíčka... A protože mě vůbec nekritizuje, do ničeho mě netlačí, luxuje, meje nádobí, dělá výbornej štrůdl, pomáhá mi s venčením, vyměnil mi stěrače, rád spí a jí..., a na jednu z prvních schůzek udělal slaný závin..., tak bydlíme od podzimu loňského roku spolu. Já se přestěhovala k němu. Má sice malý byt, ale větší, než mám já v Praze. A hlavně on chodí každý den do práce, kdežto já dělám z domova.

❤︎ Už nejsem volnááá

Ty internety vůbec nejsou marný. Já si tam nejdřív našla první štěstí – Joníka – a pak druhé štěstí – Patrika. Oba jsou krásní, roztomilí, hodní, šikovní, rozumní, mají krásná kukadla a chrápou.

Vůbec nevím, jak se to stalo, že jsem si Patrika přitáhla do života. Ale věřím, že to, že jsem byla tak dlouho sama, bylo jen a pouze mnou. A to, že už nejsem sama a jsem s někým tak skvělým, je opět jen a pouze mnou. Nedokážu úplně definovat, co se stalo, ale vím, že se mi to v hlavě nějak přeskládalo. Něco jsem pochopila, něco jsem začala vnímat jinak, přehodnotila jsem priority, uvědomila jsem si, kdo vlastně jsem a co a koho potřebuju. Asi jsem prostě konečně dospěla.

❤︎ A tak je to dnes přesně rok a sedm měsíců od našeho prvního rande!

Nakonec ještě přidám úryvek z knihy Historky z Tinderu 2 aneb Láska, sex a ten pravý nikde (od Lucie Macháčkové):

Potkala jsem mnoho párů, kterým jejich zlatá Tinder horečka vynesla zlaté prstýnky. Každému jsem vždy položila tu samou otázku:"Jak?"

Jak to, že vám to vyšlo? Je to jen štěstí? Náhoda? Chytrá strategie? Návod? Tutorial? Je na to nějaký webinář?

"Kvantita," prozradila mi šťastně zasnoubená výherkyně Tinder Hladových her. "Musíš to prostě třídit. Nenechat se odradit. Zkoušet to, a když narazíš na bizár, rychle od něj a zase dál. Skvělí chlapi tam jsou, ale jsou dobře schovaní!"