kure cele i s hlavou

vajicka za 79 centu - no nekup to

Jelikoz jsem minule mela ty dva "mizerne” psy, se kterymi neslo nic moc delat, Ashlie nam udelila vysadni pravo a sly jsme si vybrat psa jako prvni. Nechtela jsem zadnyho malyho nervniho ratlika, ani nakou starou prerostlou dogu, kterou si pletou s konem.

Video ma sice dvacet vterin, ale normalni chuzi mi to trva tak pet. Bylo to v patek. Myslim, ze bylo jen dvacet sedm stupnu, tudiz na koupani pro Kalifornany zima. Ja ale nejsem zadna kalifornska holka, a tak jsem se kolem poledne nastehovala k bazenu, a stravila jsem tam ctyri hodiny.

Mne to fakt prijde jako stroj casu. V tom smyslu, ze usetrim spoustu casu, ne ze se dokazu podivat do minulosti a budoucnosti. Jak jsem jela na ten konzulat, tak to byla uplna pohadka. Trvalo mi to pul hodinky. Stacilo zadek zasunout do auta a pak ho vysunout az pred konzulatem.

Uplnej stredovek tu byl. Uplna Evropa v Americe, utrousil jeden pan. A kdyz jsem vylezla ze zachodu, tak na me nekdo promluvil takhle: "Ma pani, videlas meho draka?".

Sedime si v kine. V 19:15 nam zacal Star Trek. Byla jsem tam s manzelem a kamaradkou. Ke Star Treku nemam co rict, protoze me tahleta manie strilejicich vesmirnych lodi nicim neoslovuje. Ale obcas tam zaznel nejaky ten vtipek, tak se to dalo prezit.

Ashlei – nase pani ucitelka – se nejak dostala k tomu, jak jeji kamaradka dava svym psum mleko. Opet jedna z historek, ktera stoji za to, abych se o ni s vami podelila.

vysazena 22. brezna, prvni kvety dnes

Pokracuji v oslave. Prave jsem se vratila z konzulatu Ceske republiky z promitani Vieweghova filmu Nestyda. Mimo to, ze tam bylo vedro jak v blazinci, a ze prede mnou sedela holka, ktera se neustale mlela a hazela vlasama, tak ten film byl docela fajn. Jak jinak. Hral tam Machacek a Liska. Stejne mi to ale prislo takovy jako.. Proste to mohli udelat lip. Dost casto tam tem scenam neco malinko chybelo, jen takovy kousicek k dokonalosti. Bylo to takovy nedotazeny.

Mam z toho nedelniho cvicka blbej pocit. Prosla jsem si frustraci, celkovou depresi, ale ted uz jsem na tom o poznani lip. Prave jsem dopsala zpravu, kde jsem se snazila nebyt negativni a napsala jsem tam, ze i tak jsem se necemu priucila. Prestoze jeden pes byl na umreni a druhy nemel chlupy. Taky jsem si neodpustila otazku, kolikze psu, v procentech, je ve skutecnosti schopno vydrzet to dvou az trihodinove opecovavani.