Nekde tady, a to konkretne u Noobika, probiha soutez o nej mobil, o ktere jsem se dozvedela pres Pihatku. Nejde mi o to, neco vyhrat (kor nakej diplom, kterej bych si navic musela jeste placnout na blog :-))), ale chtela bych, aby se tu rozjel dalsi retezacek.

Prave jsem dokoukala Uvolnete, se prosim s Govindem Rajpootem a Martinem Krizem. Govind opet pobavil, ale uz jsem ho videla v dilu s Jirim Machackem a Kabirem Bedim, ktery jsem si pustila kvuli Machackovi. Nakonec se vsak jako nejvetsi bavic projevil prave Govind, ktery v poradu plnil funkci tlumocnika z hindstiny do cestiny a naopak. Kabir Bedi, coz jsem netusila, je ten, co hral Sandokana. I ted, kdyz mu je hadam takovejch sedesat, je to fesak.

Psala jsem, ze jsme v San Franciscu konzumovali samou sikmookou stravu, a tady jsou dve ukazky:

Zatimco vy jste na stedraka varili, smazili, balili, jedli a rozbalovali, ja jsem si jela pro vyplatu, pak do banky, pak jsem se stavila ve stare praci na pokec za Janet. Koupila jsem neco k obedu a hnala jsem dom. Pote jsme jeli za manzelovym kamaradem, potom koupit par drobnosti plus jednu velkost – jsem si koupila svetr. Pak jsem delala testo na vosi hnizda

Na muj treti serialovy dzob jsem se mela dostavit do studii Warner Bros. Je to nedaleko, cozpak o to. Jenomze ja mam problem, dostavat se na mista, kde jsem v zivote nebyla. Mela jsem to vsecko perfektne pripravene, na papirku napsane, casovou rezervu jsem mela. Vsecko se to zacalo sr..., kdyz jsem prejela zastavku. Teda podle me ta zastavka neexistuje. Ja tuhletu trasu jela uz xkrat, takze bych trochu mela vedet, vo co go. No ale zastavku se mi proste nepodarilo najit.

Zatimco vy si vesele chrapete, uz zitra budete mit Stedry den. Nam Vanoce zacinaji az ve ctvrtek. A tak jsem se trosku na posledni chvili jela podivat na vanocni stromky. Stromkari uz to ale balili. Zbylo jim takovejch sto stromu! Naskladaj to zpatky do kamionu a co pak? Byli tam ale jeste lidi, co zrovna koupili nebo vybirali.

Opet se mi podarilo dostat se na nataceni The Doctors. Ve ctvrtek to bylo pres tu novou agenturu a bylo to jen na jeden dil, tudiz nejake dve hodky. V patek jsem sla klasicky na celej den – tri dily, cca sedm hodin. Davno uz jsem se naucila krasne tleskat, ze me nebolej dlane. Ona je to totiz manulani prace. Jo, jo, vydelavam si rukama.

V nedeli jsme se s Janet jely podivat na nedalekou Candy Cane Lane. Janet se nejdriv musela stavit u Starbucksu pro horkou cokoladu. To jsou ti Amici... :-)