Přijdu domů, jsem sama. Ráno vstanu, jsem sama. Nikdo mě nedoprovází domů. Nikdo na mě nečeká na nádraží, když se vracím odněkud z cest. Ale samota doma mi stejně zas až tak nevadí. Horší je tady to slovo "nikdo".

Tak jsem zase na seznamce. No a co? Co mám dělat? Nudím se a tak jsem ráda, když mi občas někdo napíše, byť cvok. A naděje umírá poslední, ne? I když to už pronáším jen šeptem.