Čas letí jako bláznivý. Já nechytím ho ani vy. A aby nám nezbylo jen to vzpomínání, jak zpívá božský Kája, navrhuju další sraz.

Vážení přátelé, tato doba mi hraje do karet tak moc, že už to ani neni možný. A protože jedna z mála kratochvílí, co pořád fungujou a co se mi hodí do krámu, je autoškola, přihlásila jsem se na kondiční jízdy.

Každou chvíli si pamatuju, co se mi zdálo. Většinou to je ale na pár vět. Tentokrát byl sen nabitý dějem a neuvěřitelnější než kdy jindy, tudíž hoden zaznamenání.

Povím vám příběh. Jelikož všechno je příběh a ne že ne. A proč právě dnes? Dnes je to přeci přesně rok, co k nám přiletěl netopýr z Číny a donesl nám koronáč.