Jak se Američani (a já s nimi) učí psát II

No tak jsme zase dneska měli angličtinu a já se z toho musím vypsat. Ta úča je totiž kráva. Nemyslela jsem si, že takhle na stará kolena budu ještě řešit kravské učitelky. No naštěstí mi o nic nejde, ale stejně. Já se normálně moc neprojevuju a je mi celkem všechno jedno. Kromě psaní. Hodně si zakládám na tom, že umím psát. Skoro v ničem si nevěřím, ale v tomhle jo. Psaní a angličtina - v tom jsem dobrá. Takže absolutně nechápu, proč bych měla psát podle ňákejch pravidel pro retardovaný Američany. Zjištění, že psát se musí podle pravidel a že máme přesně daný, co bude v první větě a akorát obměňujeme slovo, bylo pro mě doslova šokující. Copak jsme cvičený opice? Ono je to asi fajn pro ty chudáky, co prostě vůbec psát neuměj (jako můj manžel). Dostanou návod, dosaděj slova a prolezou. Ale co ten, kdo chce napsat něco víc? Něco nápaditějšího a originálnějšího? Tak ten odbočuje od pravidel a zaslouží si dostat přes držku. Já holt styl alá cvičená opička neovládám.

Prosím o klid. Začíná přednáška. Předmět se zove Angličtina - literární kompozice. Musíme na to mít přesně ty sešity, které si paní profesorka přeje, abychom měli. Ona je čas od času vybere a zkontroluje. Kontroluje, jestli si píšeme poznámky a děláme všechna cvičení. No a teď už honem rychle k psaní, abyste to uměli, rozhodnete-li se studovat v Emerice. Nejprve tedy máme úvod. Stejně jako v kotlině české. Emerický úvod musí mít jednu, dvě, tři věty pro začátek. V těch se však nesmíte dotknout tématu. Musíte plácat jen tak obecně. Poslední (tedy asi tak čtvrtá) věta musí obsahovat tzv. sdělení, ve kterém uvedete, o čem budete následovně psát. Pokud tedy vaše téma zní "Blogování na píše.cz", sdělení bude znít nějak následovně: Blogování na píše.cz je oblíbené, srozumitelné a zábavné. V této větě musíte zopakovat nadpis a uvést aspoň tři body, které dále rozvinete. V "prostředku" (nevzpomenu si, jak se jmenuje to po úvodu a před závěrem) věnujete každému ze tří bodů dva odstavce. Každý odstavec MUSÍ začínat spojkou: např. nicméně, přestože, i když, anžto, zatímco, však. Ovšem pozor: začínat větu spojkou "a" nesmíte za žádných okolností. To je myslím jeden ze sedmi hříchů :-)

Druhou slohovku na téma "Domácí strava nemůže zvítězit nad fast foody" jsem napsala doma a dnes ji dala úče ke kontrole.

Máme to psát v hodině a pak jí to přijít ukazát, aby nám poradila, než to odevzdáme, abychom, podle jejích slov, dostali všichni dobré známky. Na a já tam neměla ty spojky. Před každej odstavec mi tam načmárala vidlici. A já jí říkám, že ale ty věty přece i tak dávaj smysl bez toho, aby začínaly na nějaké blbé "ačkoli" nebo "takže". A ona na to: "Některým lidem dává smysl brát drogy. Já jsem profesorka angličtiny, tohle jsou pravidla psaní slohových cvičení a vy to musíte respektovat. Pokud se těmi pravidly nebudete řídit a ty spojky tam nedáte, vaše známka půjde znatelně dolů." Tak a mám to. Dostanu kuli a propadnu až do Prahy. Dále jsem se proti bibli provinila tak, že jsem podle ní nepochopila zadání. Podle mě ho spíš nepochopila ona. Jak říkám, téma znělo "Domácí strava nemůže zvítězit nad fast foody" a já teda psala o tom, že fast foody jsou populárnější, protože to jídlo lidem chutná a nemusej to vařit atd. a lidi to žerou, přestože je prokázaný, že je to naprosto nezdravý. Tak to prej zas nemůžu. Když fast food vítězí, nemůže být zárověň špatný. A já říkam, proč ne? Vždyť přece ne všecko, co je oblíbenější, je lepší. Tak jsem to prostě zjevně nepochopila správně. Musím to pochopit, jinak dostanu kuli a ještě si na mě počká na odlehlém školním parkovišti. Jo a řekla, že tento předmět se nejmenuje diskuze, ale literární kompozice!

Dál už tady ty pravidla rozepisovat nebudu, protože je to fakt píčovina. Jo a útvar tý slohovky je "příklad". Takže jsem tam vyjmenovala asi deset fast foodu a pak jsem se tam "rozepsala" o tom, co všechno maj v Subwayi: salát, rajče, okurku, cibuli, špenát, papriku, olivy. No prostě jak v první třídě. A předchozí slohovka zas byla popis, tak jsem tam psala, jak je vánoční stromeček vysoký, košatý, zelený, nazdobený a pod ním jsou dárky malé, velké, zabalené v zeleném, červeném, stříbrném, zlatém... Mám pokračovat? :-D Ale moje věta, že když padá sníh, tak je to jako kdyby létalo peří z božího polštáře, se jí moc líbila. Podtrhla ji a napsala tam "very nice". Ovšem můj novotvar "non-hamburger makers", který jsem pyšně použila v těch fast foodech, se setkal s naprostým nepochopením. Prej: "What is this???"

Úča asi ještě vloni učila na základce, protože nás pořád napomíná. Jedna holka se dost často protahuje a ona jí dvakrát řekla, že se přece při hodině nemůže protahovat. A že když je unavená, tak má jít dřív spát, když máme tu anglinu už od osmi. Když už ji napomínala potřetí, tak ji řekla, že pokud má problémy, měla by si zajít k doktorovi. No mě samozřejmě napomenula taky. Měla jsem nohu na židli (protože vedle mě nikdo nesedí) a to je prý naprosto nevhodné takové chování během výuky. A pár jejích výroků jsem si musela napsat a tady jsou:

1)      Student přijde pozdě na hodinu a omlouvá se, že byla zácpa.
Profesorčina reakce: "Do školy nelétá vrtulníkem nikdo."

2)      Student má domluveno, že musí odejít dříve. Je 8:45.
Reakce: "Jeďte opatrně, touhle dobou je každý cvok:"

3)      Student přijde o pár minut pozdě, zrovna, když se čte docházka a tak dotyčný osloví úču jejím jménem a požaduje, aby si zapsala, že je tady. Ve třídě je samozřejmě jen jeden učitel.
Reakce: "Oslovujte mě, prosím, Dr. Green. Je tu ještě jeden učitel téhož jména a mohlo by dojít k záměně."