Entertaining you since 2006
lvice.pise@gmail.com
@lvice_tweetuje
Článek Jak se Američani (a já s nimi) učí psát II
Komentáře k článku: Jak se Američani (a já s nimi) učí psát II
anuska: 
učitelka spadla zřejmě z višně, nějaká chytrá
hm, všude narazíš na "blbce"hrozné. a co to máš za kurz, školu toto? budeš mít nějaké osvědčení nebo něco takového?
prostředek je asi stať, bývalo to tak za mých časů na zš, ale to už je poněkud dlouho
lvice: Studovala jsem na veterinární sestru, pak se moje plány prohloubily a chtěla jsem přestoupit na univerzitu a udělat si bakaláře (in animal science). Nakonec z toho nic nebude, páč už to nedokončim. Ale bakaláře si plánuju dodělat v Praze.
No jo, stať, máš pravdu.
kobliha: Nebojuj s ní a zkus to brát s nadhledem. Ono psaní (např. zpravodajství, publicistika atd.) má opravdu svoje pravidla a je to řemeslo jako každé jiné. Správný počet klíčových slov, spojky, předložky, délky vět - fakt to tak je a funguje to (i v Česku, nejen za louží). Je to něco jiného než blogování... Třeba teď nadáváš a pak v Čechách, jako šéfredaktorka nějakého zajímavého titulu, na ni budeš s láskou vzpomínat
lvice: Já s ní nebojoju. Naopak to beru s nadhledem a říkám si: "Super téma na blog". Já takhle něco s někym řešim tak dvakrát do roka.
Já na publicistiku chodila a žádný takovýhle šílenství se tam nevyučovalo. Jediné pravidlo si pamatuju z gymplu a to, že se nejdřív musela psát osnova. To bych ale nebyla já, abych ji nenapsala až na konci. Já si totiž teprve až během toho psaní ujasňovala, o čem to bude.
sargo: Kobliha: když to funguje, proč jsou noviny napsané obecně tak blbě, že to tak musím říci? 
(Možná tu nemáme ty správné učitelky )
lvice: Jo a nekdy na zacatku semestru sama uca rekla, ze az budem uznavani spisovatele, tak si samozrejme muzem psat, jak chceme, ale do ty doby holt musime delat to, co po nas chce ona 
sargo: Koneckonců, i na šermu se člověk napřed musí naučit přesné kroky a postoje, než si může dovolit improvizovat. Ale tam chyby bolí, tak je to takové velmi zřetelné 
Ovšem musí se to umět podat, despotické osoby bych snášela špatně jakékoli.
empress: Tak vyšetření od doktora by tady potřebovala spíš ona, že. Když fast food vítězí, tak přece nemůže být zároveň špatný Ještěže v té tvojí práci nevítězí třeba alkoholismus. To už by fakt znělo mákle, kdyby ti řekla, že alkohol nemůže být špatný, když mezi lidmi vítězí. Jinak bych řekla, že je úča fakt úplně mimo, např. ten vrtulník jsem vůbec nepochopila.
Ty pravidla jsou podivný, ale asi mají své odůvodnění, jak psala Kobliha. Pamatuju si ale, že na škole nám uvozování vět slovy TAK a TAKŽE zakazovali. Ale to zas nebyla publicistika, no
lvice: S tím vrtulníkem to myslela tak, že nikdo z nás nepřiletěl vrtulníkem, ale přesto jsme na hodině včas - narozdíl od toho týpka, co se vymlouval na zácpu.
jandy: Článek čtu až dnes, ... a tedy opravdu hustýýýý! Pane bože, to by bylo něco na mě, jsem hrozně vzpurný typ, pořád bych s tou nánou polemizovala. Ty máš ale nervy.
K té diskuzi nade mnou, ... mám v redakci odkroucený nějaký ten rok jako redaktorka a musím říct, že krom přísného dodržování pravidel čes. pravopisu jsem vždy především psala srdcem, což čtenář víc ocení než striktní dodržování osnov, délky vět, apd. Alespoň tak soudím dle reakcí
kobliha: Souhlas, Jandy, někdy je to o srdci - ale např. u zpravodajství to fakt nejde
lvice: V Americe je vsechno hustyyy No ja jsem klidas, takze me jen tak neco nerozhodi. Vsichni stejne jednou umreme, takze ve skutecnosti o nic nejde.
Ale ty zkusenosti na pozici redaktorky me zajimaj. Jak se clovek k takovy praci vubec dostane? Jak se to dela? Porad