Entertaining you since 2006
lvice.pise@gmail.com
@lvice_tweetuje
Článek Položím vám otázku
Komentáře k článku: Položím vám otázku
márinka: Než mít dítě proto, aby se neřeklo, to radši vůbec. Malýho mám proto, že jsem ho opravdu chtěla a otázku, který si dáváš teď byly přehlušeny tikotem tzv. biologických hodin.
Nikdo není zbytečej...mít děti je fajn, ale není to ničí povinnost. A co jednomu přijde dobrý, to druhýmu nemusí.
janka82: ahoj až jednou budeš mít dítě, tak pochopíš, že cestování, značkové hadry, nóbl večeře apod už nejsou důležité. Nejde to popsat, to pochpíš až se tak stane. Já čekala dlouho na mateřství a na ten správný čas. Nechtěla jsem dítě jen proto, že mi je už tolik a tolik, ale chtěla jsem ho až budeme chtít my a pak to nechat na přírodě a nic neřešit. Ano s penězi to není růžové, ale vše je o nárocích. Ničeho se neboj. 
a porodu už vůbec ne ... zbytečně nečti příběhy at se nevystrašíš a neposlouchej nikoho ... vše je o psychice a potvrdilo mi to hodně maminek. tak se neboj a hurá do toho pokud se už cítíš na to mít dítě. Já jsem typický pejskař .. ted už teda bývala, protože co mám dcerku tak je vše jinak.
Jo a ta blbka co má tři děti a nudí se a pomlouvá tu bezdětnou je fakt ubohá, nikdo nemůže vědět, proč je sama, proč nemá děti, co se jí stalo.
Jo a ještě že bezdětní lidé jsou zbyteční a řekne to bezdětná je taky super 
lvice: Koukám, že jste se hodně zaměřily na poslední odstavec 
Já děti nechci. A ani nemám s kým je (ne)chtít. Značkové hardy a nóbl večeře? To taky nemám. Ale to cestování... To je moje vášeň.
janka82: to jako nechceš děti nikdy nebo jen kvůli momentální situaci? .. já věděla, že děti někdy chtít budu, jen jsem nevěděla kdy a počkala jsem na skoro 31let a to jen díky tomu, že mám super partnera a máme bydlení. Kdyby toto nebylo tak asi klidně počkám i do 40ti k předchozím odstavcům netuším popravdě, co vlastně napsat
sayonara: No, proč by ses vdávala? Když se bojíš o finanční situaci, tak to asi kvůli penězům nebylo. A já jsem takový idealista, že bych tipla z lásky.
Neříkám, že bych dítě chtěla teď, někdy určitě, ale že bych se teda smířila s tím, že se všeho vzdám... Ani náhodou. Pořád si myslím, že najdu podobně smýšlející kamarádku a budeme si děti vyměňovat a zavedeme takovou mateřskou symbiózu.
Matka tří dětí, co pomlouvá bezdětné, asi bude taková ta "zasloužilá matka", co si myslí, že se zabřeznutím jí vyroste svatozář... Sorry za slovník, ale na tyhle ženské je přiměřený.
sargo: Nj, mít děti je takový rozdíl od nemít děti, že ne každá to vydrží před bezdětnými neventilovat Jenže jelikož je to zcela nepřenosné a nezdělitelné, nutně z toho vyjdou jenom pindy. Děti posunou člověka jinam - a tak matkám budou nutně jejich bezdětné kamarádky už navždycky bez ohledu na věk připadat trochu nedospělé... a neúplné. Lež život je krásný právě pro svou pestrost a různost a bezdětné tetičky mají své nezastupitelné místo na rodinných oslavách, kde jim potomci skáčou po pěstěných vlasech, zatímco olysalí rodičové zmoženě obléhají stolek s alkoholem.
cukrenka®svetu.cz: Sargo: Ježiš to je tak krásně napsaný. "skáčou po pěstěných vlasech"
Lvice: Já osobně děti chci, ale mám kamarádku, která je zatvrzele odmítá ze stejných důvodů, a mě by ani nenapadlo jí něco vyvracet nebo jí přemlouvat. Někdo to tak prostě má, a radši si fakt žije hlavně po svém. Ale budu asi trochu zlá, protože nejsem úplně tolerantní ke všemu co se dětí týče...třeba moc nemusím novodobý trend maminek-babiček, tzn. první dítě mezi čtyřicítkou a padesátkou...záměrně. Takové ty případy, kdy si kariéristka vzpomene. "A jo, rodinu bych si teď mohla pořídit. Vyblbla jsem se dost." Připadá mi to nezodpovědné vůči tomu dítěti. Pětapadesátiletá strhaná dáma a dítě čerstvě v pubertě mi nějak nejdou k sobě, nehledě na to, že potomek už nezažije čipernou babičku a dědečka.
jarmik: Vždycky jsem to bral, že děti automaticky ano a nelze jinak; u sebe jsem ani jinak neuvažoval. Postupem let se učím respektovat lidi, co děti nemají.
Pár nesouvislých poznámek různého významu, většinou na téma, jak bezdětnost unést:
- Děti jsou obrovský statusový symbol a vstupenka do společnosti známých, kteří též mají děti. Bězdětný nechť si uvědomí, že postupem třicítky bude stále osamocenější, bude ztrácet známé a obtížně je nahrazovat; bude sílit tlak okolí, aby se přizpůsobil. Občas bude vypadat jako lúzr.
- Děti jsou veliký životní projekt na desetiletí. Myslím, že pro bezdětného je zdravé, aby si (kvůli sebeúctě i kvůli lidem) dal podobný velký životní projekt a trávil na něm denně hodiny obdobně, jako tráví rodiče péčí o děti.
- Prostě když už bezdětný svede tu bitvu proti všem a proti vlastním pudům, tak ať aspoň ví, proč to udělal, ať ten boj za něco stojí a k něčemu ten život vypadá.
lvice: "Děti automaticky a nelze jinak." Tak to má asi většina lidí. Já tomu ale vůbec nerozumím.
frantiska: No jo, ale když děti/neděti to je prostě Téma
Myslím, že i dřív ženy nad čtyřicet rodily děti a absolutně nic proti tomu nemám. Věk, ten nekalendářní, zdraví a chuť nebo nechuť do mateřství je individuální.
Nemyslím, že mít dítě brzy zaručí, že se matka ve zdraví a duševní i fyzické svěžesti dožije jeho dospělosti nebo aspoň dospívání.
Myslím, že porodit dítě je normální zrovna tak jako neporodit. A je dobře, že o tom můžeme rozhodnout.
(Ale odpověď na otázku neznám, k tomu se přiznám Moc jsem toho ještě nečetla)
sargo: Jestli dřív ženy nad čtyřicet rodily, tak rozhodně ne prvorozené. Věk není nic individuálního, to je objektivní fakt, i když způsob zvládání je samozřejmě na jednotlivcích. Rizika zvýšená po všech směrech, člověk je mentálně někde jinde a jediný výsledek hromad rozvodů, jedináčků, starších rodičů (a tedy příliš bdělé výchovy) atd je společnost plná lidí neschopných navázat a udržet vztah. Navíc tyhle přibývající staré matky silně nahrávají lize dětných - vidíte, že děti ano, když si jich to tolik rozmyslí... 
Ale o toleranci či netoleranci jednoho či druhého tábora bych raději moc nemluvila - jsou v obou směrech na celé škále přístupu. Jen dětní mají navíc to upřímné nepochopení, proč někdo dobrovolně ustrne na místě.
hospodynka: Ano,i dřív rodily děti ženy nad 40 , většinou tak sedmé až desáté. Ne první nebo druhé, jak je zvykem dnes.
orchidejka: Jestli tě kamarádka zná už od základky, tak by asi mohla vědět, proč ses vdávala. Ale ona to třeba fakt nechápe. Já tvůj blog nečtu od začátku, tak nevím, proč ses vdávala. Ale tak asi jsi chtěla, ne?
Jinak já si taky nejsem jistá, jestli chci někdy děti. Dokážu si představit život jenom ve dvou.
lvice: Chtěla jsem se vdávat. Vdávala jsem se z lásky. Resp. jsem byla zamilovaná a chtěla jsem být se svým přítelem. Kdyby to bylo tady v ČR a on byl taky Čech, asi bych se ale tak mladá nevdávala (bylo mi 24).
hospodynka: Mám bezdětnou kamarádku a ta si drží od mých potomků uctivý odstup, asi jako od hodně divokýc zvířátek. Ona dobře ví proč
sargo: Takových kamarádek (moje chyba, nemá jejich věkový průměr mít mínus deset od mého ) mám hned několik. Jsou ochotné se scházet jen bez dětí. Nedivím se jim
frantiska: Vážené a milé zasloužilé blogerky, já už vám do toho nechci moc mluvit, jen chci říct, že jsem si uvědomila, až když jsem odsud odešla, že jsem napsala hloupost, myslím to s tím rozhodnutím jestli porodit nebo ne. Sice se můžeme rozhodnout, ale někdy se prostě nepovede mít vlastní dítě, anebo ne hned když se člověk rozhodne. Takže takhle: můžeme se rozhodnout, jestli dítě chtít nebo nechtít. A to je dobře.
A tím, že člověk nemá děti, není méně dospělý nebo méně významný. Zrovna tak, jako tím, že člověk děti má, nestane dospělým, významným, natož třeba zasluhujícím uznání za svou oběť. Jestli někdo považuje děti a starost o ně jako svou oběť… toho dcera bych být nechtěla.
A už jen krátce. Lidi umírají v různém věku. Není dáno věkem, jak je kdo zdravý a čeho všeho schopný. To je myslím prokazatelné. To další už je věc názoru a pohledu na svět.