veronika: Děda měl vlčáka,takže jsem vždycky taky chtěla vlčáka. Bohužel to, co móda udělala z vlčáků je hrůza. Všem odchází zadní nohy a už jako štěňata je to na nich strašně vidět. Nám ale psa máma taky nedovolila, tak jsem v 1. třídě dostala želvu... v 9. třídě v létě chcípla. Pak nám tedy máma pořídila westíka, ale byl to strašnej zmetek. Furt jen štěkal a dělal si co se mu zlíbilo. Já jsem si teď s přítelem pořídila německého ohaře. Začali jsme s ním cvičit na zkoušky pro lovecké psy. Je to zábava,ale taky to není pro každého, házet mu mrtvé bažanty a tak... Kamarádka má 2 corgíky, ale ne tydle světlé pembroky, ale tmavé cardigany. Pořizovací cena teda veliká, ale dá se najít i nestandard, třeba kvůli srsti - ta její chovatelka měla štěně a to mělo srst - fluffy, prostě nestandardní srst,ale uplně skvělá pro někoho, kdo ho chce mít fakt na mazlení jako plyšáka. Kamarádka s tím jedním vyhravá skoro všechny výstavy. A ti jsou fakt líní. To venčení je taky o tom,jak si toho psa naučíš. Ale určo ne víc než 9 hodin bez venčení, to je pak chudák. Kamarád takhle měl berňáka v bytě, ten vydržel i 12 hodin bez venčení,pak s ním šel na 10 minut ven a pak byl pes zase sám... Ale kdybych byla sama,tak bych psa taky nedala. V úřední dny(když je přítel mimo město),tak musím místo oběda venčit, pak z práce zase letět venčit a furt neděláš nic jiného, než že se honíš a staráš, aby nebyl moc dlouho sám. Pokud ti kočky nevadí, tak do ní jdi, ony fakt nepotřebují tolik tu společnost. Ale já osobně je nemám ráda a ta představa, jak jim měnim písek v záchodě a jak to smrdí....