melancholicka: Zlatá slova . Já jsem těžký introvert a nestydím se za to. Mnozí lidé by to do mě ani neřekli. Nechodím sice vymetat kdejaké zábavy a tlachandy s přáteli, co ani přátelé nejsou, ale když už jsem v nějaké společnosti, která mi není vyloženě nepříjemná, dokážu svoje okolí pobavit a v pohodě se začlenit do konverzace... Ne vždy mi to přináší stoprocentní potěšení, ale umím s tou introvertností pracovat tam, kde by to mohla být zdánlivá překážka. Nejde mi to úplně dokonale snad jen ve škole, když mám mít nějaký ústní projev, to abych se připravovala 14 dní dopředu (psychicky)
. Ale u mě je to přesně spíš o tom, jak se nabíjím energií - a to ne v okruhu známých, ale sama, v nějakém umělém bungru typu postel a milion polštárů a knížek
.